Zdeněk Lenhart, 22.11.2000
Pokud se chcete honem vydat do lesa mapovat svou první mapu, tak celou tuto kapitolu s klidným svědomím vynechejte. Kdo si však chce říkat profesionál, měl by si klapky na očích a uších trochu odklopit.
Mapa je určující pomůckou, rozhodujícím znakem odlišujícím orientační běh (či obecněji orientační sport) od jiných sportovních disciplín. Druh a kvalita mapy významně ovlivňují jak celkovou podobu tohoto sportu, tak i konkrétní podobu každého jednotlivého závodu. Historie OB je tedy z velké části historií map pro OB.
V počátcích se, jak jinak, používaly běžné obecně dostupné mapy. Vojenské, turistické, lesnické. Žádná z nich nebyla dost podrobná, každá naopak byla zatížena spoustou pro OB nepotřebných údajů. Trvalo hodně dlouho, než tento rozpor přivedl první nadšence k tvorbě speciálních map pro OB. A trvalo ještě velmi dlouho, než se podoba map a OB samotného ustálila do dnešních hranic. Hlavní milníky této cesty zde chci v krátkosti ukázat, napřed na vývoji světovém, v němž většinou hráli prim Norové, pak na jeho paralele v československých a zejména českých podmínkách.