OCAD je prakticky jediným programem, který se používá pro kresbu map OB. Byl původně vytvořen pro OB, ale později zobecněn na jakékoliv mapy. Např. veškerá produkce automap, turistických map, plánů měst apod. předních českých vydavatelů (abych nedělal reklamu jen někomu) je kreslena OCADem. Je to vektorový program. Jeho autorem je Švýcar Hans Steinegger, http://www.ocad.com. Myšlenka na vlastní program ho napadla někdy v roce 1988, a až do dneška je OCAD produktem jeho samotného.
Mapu je možno nakreslit v každém vektorovém (a případně i rastrovém) grafickém programu. Existuje jich řada. Většinou jsou to velké programy určené k profesionální práci s grafikou, k projektování, ke konstrukčním pracem, k velkým průmyslovým aplikacím, programy velmi dokonalé, složité a většinou i drahé, např. Adobe Illustrator, AutoCad, Freehand nebo Corel Draw. Tyto programy se většinou označují jako CAD (Computer Aided Design - počítačově podporovaná grafika). Pro kresbu mapy OB je ale třeba napřed přiměřeně upravit nástroje těchto programů, zejména definovat všechny značky IOF a jejich správné barvy, a naučit se alespoň částečně ovládat tyto programy. Jsou mocné a tím i složité. Produkce tiskových podkladů je jen jednou z mnoha jejich funkcí. Předpokládají výkonný a tedy drahý počítač. Na ježdění na chatu si taky můžete koupit luxusní autobus, ale asi zvolíte něco přiměřenějšího.
OCAD patří už podle názvu do rodiny CAD, ale je to program speciálně vytvořený jen pro kreslení tiskových podkladů, je proto relativně jednoduchý, uživatelsky velmi vstřícný, lze se jej rychle naučit. Nezanedbatelným argumentem pro OCAD je také jeho poměrně nízká cena a to, že má malé nároky na výkon počítače.
V současné verzi OCAD 7 stojí přibližně 10 000 Kč. Od verze OCAD 5 pracuje v prostředí Windows. Od této verze umí také pracovat s Bézierovými křivkami. Lze říci, že pro potřebu kresby map pro OB plně vyhovuje už OCAD 5. Další verze víceméně jenom rozšiřují možnosti potřebné pro profesionály, kteří OCADem zpracovávají jiná mapová díla - např. automapy nebo turistické mapy.
Soubory vytvořené v OCADu mají standardně příponu ocd a jejich formát se liší podle jednotlivých verzí OCADu. Přirozeně lze otevřít a případně konvertovat jen soubory téže a nižší verze. Navenek se verze na souboru nepozná.
Tato kapitola je psána pro začátečníky, kteří ještě OCAD nemají před sebou na počítači. Pokud OCAD máte, tak je rychlejší k němu přímo sednout a zkoušet, nejlépe s doprovodem někoho zkušenějšího. Pak si však určitě tuto kapitolu také přečtěte, mnohé zmatky vám to pomůže urovnat.
Abychom si rozuměli, musíme si ujasnit tři základní pojmy, napřed velmi zjednodušeně:
Symbol = mapová značka v klíči, jakýsi stavební kámen mapy.
Objekt = prvek mapy nakreslený jediným symbolem a "jedním tahem", např. kousek vrstevnice.
Řídící bod = souřadnicově vyjádřené umístění objektu na mapě. Liniové a plošné objekty mají celou řadu řídících bodů.
Slovem symbol označujeme, zjednodušeně řečeno, mapové značky, např. krmelec, silnice, paseka. OCAD poskytuje základní soubor značek dle mapového klíče IOF, lze si však poměrně snadno nadefinovat vlastní symboly. V každém vytvořeném souboru (mapě) je uložena také použitá paleta symbolů. Každá mapa tedy může být případně kreslena jinými symboly.
Každý symbol má v OCADu číslo, u značek IOF je shodné s číslem v klíči IOF. Dále má jméno a ikonku, pod níž se objevuje v paletě (nabídce) symbolů, a potom řadu parametrů, které popisují jeho tvar, barvu a vlastnosti.
Například symbol číslo 540.0 "krmelec" bude zobrazen černou čárou širokou 0,18 mm ve tvaru šipky přesně daných rozměrů, postavené směrem nahoru. Ikonka krmelce v paletě symbolů je maličký rastrový obrázek, a jen pro srozumitelnost má také tvar šipky. Žádná zabudovaná souvislost mezi parametry symbolu a tvarem ikonky není.
Při slučování dvou map se za shodné považují jen ty symboly, které mají úplně všechny atributy naprosto shodné. Stačí tedy oprava jediného písmenka v názvu symbolu, nebo jediného bodu v jeho ikoně, a už máte jiný symbol. U map vzniklých takovýmto sloučením pak můžeme vidět několik shodných ikonek pro naprosto stejně definované symboly jen s různými názvy, nebo několik shodných ikon se shodnými názvy pro dost různě definované značky. Je tedy velmi žádoucí v definicích symbolů nic neměnit a používat stále stejný klíč.
Program rozlišuje tři základní typy symbolů. Jsou to body, linie a plochy. Těmito výrazovými prostředky je zobrazena celá kresba mapy.
Bodové symboly jsou např. krmelec, kámen, pramen. Bodovým je tento symbol proto, že jeho umístění v souřadnicích je dáno jedním řídícím bodem a případně směrem natočení.
Liniové symboly jsou např. vrstevnice, potok, silnice. K umístění liniového symbolu do souřadnic jsou potřeba alespoň dva body, obvykle celá řada bodů.
Plošné symboly jsou například hustník, paseka, pole. Z hlediska programu jsou velmi blízké liniím, místo vykreslování vlastní linie však program u ploch vybarvuje prostor touto linií uzavřený.
Text je dalším druhem symbolu. V jednoduché podobě se podobá bodovým symbolům, k jeho umístění stačí jediný bod a případně směr. OCAD 6 a vyšší však zvládá i texty podle křivých linií. Parametry pro textové symboly zahrnují zejména typ, velikost, sílu a barvu písma.
Všimněte si, že některé symboly jsou jednoduché a jednobarevné (kámen), jiné mohou být složitější, nesymetrické (plot) a zahrnovat více barev (silnice, pole, privát).
To vše zatím byly stavební kameny, nebo přesněji formy pro tvorbu stavebních prvků.
Vlastní kresba mapy je tvořena tzv. objekty. Běžná mapa má několik desítek tisíc objektů. Objektem je kámen na konkrétní pozici v souřadnicích, konkrétní kousek vrstevnice, konkrétní kousek paseky, konkrétní řádek textu. Každý objekt je tvořen jediným symbolem. Rozlišujeme proto také bodové, liniové, plošné a textové objekty.
Každý objekt je v souřadnicích dán jedním nebo několika body. Při kreslení si tedy z nabídky vybereme symbol (např. krmelec) a klikneme myší na místo, kam jej chceme na mapě umístit, tím zadáme řídicí bod a v tom místě se krmelec zobrazí. Kdykoliv potom jej lze ještě editovat, přesunout řídící bod do jiných souřadnic. U některých bodových symbolů můžeme už při kreslení tažením myší zadat ještě jinou orientaci než rovně nahoru, např. pramen natočíme do směru výtoku vody.
Řídící bod se při editování zobrazí jako malý čtvereček když na dotyčný objekt na obrazovce klepneme myší. U liniových objektů je počáteční bod zobrazen větším čtverečkem, koncový křížkem. Odlišují se i tzv. rohové a čárkové body, ale o tom až později.
Liniový objekt je např. vrstevnice, potok, cesta, rozhraní porostů. Linii kreslíme buď jako lomenou čáru (sérii úseček), nebo jako křivku (obecněji - jako sérii křivek s různými parametry). OCAD dovede v jednom liniovém objektu kombinovat oba způsoby kreslení.
Lomená čára je zadána pouze řídícími body a je zobrazována sérií přímých spojnic mezi nimi. Ve starších verzích OCADu před zavedením Bézierových křivek (do OCAD 4) byly lomenou čárou kresleny všechny liniové prvky. Při dostatečném množství bodů vytvoří krátké úsečky vizuální dojem plynulé křivky. Body můžeme umísťovat buď "ručně" kliknutím myší, nebo si je OCAD určí sám pouze z dráhy myši.
Křivka, Bézierova křivka (Bézier curve) je linie, jejíž průběh je zadán nejen řídicími body, ale i řídicími vektory. Každý bod má dva vektory, jen počáteční a koncový bod po jediném. Podle řídících vektorů program vypočítá a vytvaruje průběh linie mezi sousedními řídícími body. Na kresbě linie se řídicí vektory zobrazují při editaci jako malá kolečka. U počátečního a koncového bodu je řídicí kolečko pouze jedno, u průběhových bodů jsou kolečka dvě, na opačných stranách bodu. Jsou to jakási řidítka, za každé kolečko lze chytit myší a hýbat s ním. Pohybem jednoho kolečka se kolem řídícího bodu otáčí i druhé, to aby se křivka v bodě nezlomila. Zároveň se na obrazovce zobrazí tenká linie, která vykresluje změněný průběh linie.
Některé řídící body lze změnit na tzv. rohové (corner point), v takovém bodě jsou oba vektory na sobě nezávislé a lze je nastavovat samostatně. Umožňuje to i na křivce nakreslit ostrý zlom - roh, bez přerušení linie.
Řídicími vektory můžeme nejen otáčet, ale přibližováním a vzdalováním koleček vůči řídícímu bodu měnit i velikost vektorů, pro každý z obou vektorů nezávisle. Mění se tím "věrnost" křivky zadanému směru. Nad jakýkoliv popis je praktické vyzkoušení.
Práce s Bézierovými křivkami je velmi elegantní, ale je potřeba získat určitý cvik ve vkládání řídicích bodů a vektorů do vhodných míst křivky. OCAD umožňuje používat ke kresbě souměrných linií i automatické tvarování kružnice a elipsy, pro lomené čáry pak má funkci pravoúhlého objektu.
Plocha je např. rybník, paseka nebo pole. Plochy jsou zadány linií, která ohraničuje určitý prostor. Tento prostor je pak vyplněn plošným mapovým symbolem. Jako jeho vymezující linie může být použita jak lomená čára o nejméně třech řídicích bodech, tak křivka, u ní stačí dva body s různými řídícím vektory. Linie nemusí nutně uzavírat obvod celého prostoru, program sám vyplní plochu jen po spojnici počátečního a koncového bodu. Kresliči si tak někdy zjednodušují práci. Může se to vymstít při automatickém obkreslování ploch hraniční linií.
Jak už bylo řečeno pro křivky, odlišuje OCAD u linií a ploch vedle "řadových" řídících bodů ještě bod počáteční, koncový a případně body rohové. Rohový bod je významnější než body běžné, je to něco jako koncový bod uprostřed linie. U některých liniových symbolů (tečkované, čárkované, ploty, srázy, zídky) totiž OCAD rozpočítává jejich prvky pravidelně na skutečnou délku linie od počátečního do koncového bodu. Jsou-li na linii rohové body, tak rozpočítává každý úsek samostatně.
Pomocí rohových bodů se dá ovlivňovat kresba "fousů" u oplocenek, čárek na křižovatkách cest a u čárkovaných vrstevnic, sloupů u elektrického vedení, rohatost hranic porostů apod. OCAD 7 zná i "čárkový" bod (dash point), na rozdíl od rohového nezpůsobí dvojnásobně dlouhou čárku, zobrazí jen normální, ale umístí ji přesně tam, kde "čárkový" bod vložíme..
Počáteční bod se zobrazuje jako velký čtvereček, normální bod jako malý plný čtvereček, rohový jako prázdný čtvereček (dash point jako kosočtvereček) a koncový jako křížek.
Objekty se zobrazují podle aktuální definice symbolu!
Jakákoliv dodatečná změna parametrů nějakého symbolu se promítá do zobrazení všech objektů tímto symbolem nakreslených. Tedy například změnou jediného čísla udávajícího sílu čáry můžeme změnit tloušťku všech vrstevnic na celé mapě. Je to velmi silné a velmi nebezpečné. Když například změníte délku čárek pěšinky, tak se vám rázem všude čárky rozmístí jinak a na spoustu křižovatek vyjdou mezery (pokud nebyly ošetřeny corner nebo dash pointem).
Stručně si popíšeme nástroje k ovládání OCAD 6 v anglické mutaci. Starší a novější verze OCADu se liší jen v detailech, celková architektura je shodná. Dalším zdrojem informací je stručná (skutečně velmi stručná) příručka dodávaná s OCADem a, tak jako u jiných programů ve Windows, hlavně nápověda. Vedle anglické mutace OCADu můžete mít nyní německou, francouzskou, švédskou a finskou. Podle vyjádření autora čeká čeština ve frontě jako třetí za japonštinou a italštinou.
Na prvním řádku (horní liště okna) je vypsána adresa a název souboru právě otevřeného.
Ve druhém řádku je slovní menu OCADu, pod každou možností se skrývá roletová nabídka pracovních úkonů. Je jich velmi mnoho a stručně si je popíšeme v dalším textu.
Ve třetím řádku (nástrojové liště) jsou tlačítka - pracovní nástroje programu ("toolbar buttons"). Umožňují volit režim práce, kreslení objektů a jejich následných úprav (editace). Jejich popis bude dále v textu.
Následuje rozsáhlé pracovní okno, plocha vyplňující více než 2/3 obrazovky. Před počátkem práce je prázdné. Tímto oknem se můžeme různými způsoby dívat na kreslený obraz mapy. Na jeho pravé a spodní straně jsou u OCADu 6 a ve vyšších verzích posuvné lišty umožňující obraz mapy v pracovním okně posunovat bez nutnosti použití příkazu "move".
V pravé části obrazovky vedle pracovní plochy je paleta symbolů, mapový klíč. Jednotlivé symboly jsou zobrazeny malými tlačítky s jednoduchým obrázkem - ikonkou mapového symbolu. Kliknutím na tlačítko symbol vybereme, uplatní se při všech operacích kreslení až do volby jiného symbolu. Pro některé speciální operace je užitečné označit více symbolů najednou, dělá se to standardně s držením klávesy Shift nebo Ctrl (OCAD 5 to neumí). Pokud je symbolů v paletě více než se vejde na obrazovku, tak se na pravé straně palety zobrazí další lišta, která umožňuje v nabídce symbolů rolovat.
U spodního okraje obrazovky pod pracovní plochou je stavový řádek. V levé části řádku je číslo a jméno symbolu, jímž je nakreslen právě editovaný objekt, při kreslení a jiných operacích jsou tam pomocné výzvy, nápovědy. Ve střední části řádku jsou souřadnice kurzoru (jejich zobrazování lze vypnout), vpravo vedle nich je stupeň zvětšení pracovní plochy a zcela vpravo na řádku je číslo a jméno symbolu právě zapnutého (aktivního) v paletě symbolů.
Je velmi dobré se vědomě a záměrně naučit číst při přepínání symbolů a při editacích údaje tohoto řádku. Tento návyk vám ušetří mnoho omylů a chyb, kterých byste se dopustili při editování a přepínání jen tak "na dojem" z obrazovky.
Podobně jako v jiných programech - založení nového souboru (New), otevření existujícího (Open), uložení (Save, Save as), nastavování parametrů tisku a provádění tisku (Print window, Print), dále Import a Export datových souborů (OCAD 5 má obojí pod Extras), zálohování a obnova (Backup, Restore) a příkaz pro ukončení (Exit). Spodní část rolety obsahuje názvy a adresy čtyř posledních souborů se kterými se pracovalo, umožňují otevřít tyto soubory bez pracného listování v adresářích při klasickém otevírání volbou Open.
Undo - vrátí zpět (odčiní) poslední provedenou pracovní operaci (OCAD 7 jich učiní asi 10)
Redo - znovu učiní operaci odčiněnou posledním Undo
Cut - vyjmutí (zrušení) editovaných objektů ze souboru a jejich uložení do schránky
Copy - kopírování editovaných objektů do schránky
Paste - přidání objektů ze schránky do souboru
Delete - smazání editovaných objektů
Join - posunutí koncového bodu jedné linie do blízkého koncového bodu jiné linie nakreslené stejným symbolem, výsledkem jsou stále dva objekty, ale přesně na sebe navazují.
Merge - spojení dvou linií v jednu, jejich koncové body musí být prvně sjednoceny úkonem Join a poté mohou být spojeny do jednoho objektu příkazem Merge
To curve - (OCAD 5 nemá) změna liniového objektu zadaného lomenou čarou (nebo písma) do formy zadané Bézierovou křivkou
To graphics - (až OCAD 7) převede písmenka textu na plošné objekty (užitečné při zpracování reklam a layoutu mapy)
Smooth - vyrovnání, vyhlazení linie. Program na editované linii vypustí některé řídicí body, takže průběh linie se zjednoduší, jakoby vyhladí. Je nutno účinek zákroku zkontrolovat, protože program jej provádí početním úkonem a stane se, že nevhodně vypustí body tam, kde vykreslují důležitý detail. Vrátit to lze pomocí Undo.
Measure - měření editovaného objektu. Program spočte u liniového objektu délku, u plošného plochu. Vychází při tom z měřítka mapy zadaného v roletě Options, Scales.
Line text - editace textu zadaného po linii.
Redraw - překreslí obrazovku. Při editování objektů zůstávají na obrazovce bílé stopy po jejich předchozí poloze. Příkaz Redraw zobrazí skutečný stav.
Move - přemístí, posune mapu v pracovním okně, nebo -jinak nahlíženo- posune pracovní okno po mapě
Zoom in, Zoom out - (není v OCAD 5) zvětšení, zmenšení kresby v pracovním okně. Při zvětšení se šipka kurzoru změní v lupu se znaménkem plus, kliknutím ukažte střed nově zobrazené menší oblasti.
Další část roletového menu obsahuje různé stupně zvětšení motivu v pracovním okně. Příkaz Entire map (celá mapa) zobrazí na obrazovce vše co je v tomto souboru nakresleno, další stupně obsahují již matematicky zadané zobrazení v poměru od 25% do 320 %.
Všimněte si tzv. horkých kláves na jednotlivých řádcích, jejich použití je rychlejší než šátrání myší v roletce. Zvlášť užitečné jsou F5 (překreslení) a F6 (posun).
Úpravy mapových symbolů a tabulky barev. Většina příkazů je potenciálně velmi nebezpečná, určitě s nimi neexperimentujte v ostrém souboru s nakreslenou mapou! S výjimkou posledních tří řádků to není pro začátečníky.
New - zřizuje nový symbol. Obvykle je snadnější duplikovat a modifikovat existující.
Edit - edituje číslo, jméno a parametry symbolu (tabulky parametrů některých typů symbolů jsou poměrně složité). V OCAD 5 není, musíte pravým tlačítkem myši kliknout na symbol vpravo v paletě.
Icon - edituje ikonku symbolu.
Enlarge/Reduce - umožňuje úpravu velikosti symbolu zadáním v %. Přepínačem je možno zadat zda úprava velikosti platí jen pro právě vybraný symbol, nebo pro všechny symboly v paletě. Mění definice symbolů, rozhází se tím hotová kresba. Pokud např. na silnici navazovaly čáry parkoviště, tak na zvětšenou silnici už nenavazují. Nedoporučuji! Ani při odvozování desítkové varianty (se 150% velikostí symbolů) z mapy patnáctky:
Martin "Bidi" Bednárik: Vytváranie desiatok zmenou Map scale a velkosti symbolov sa mi vidí nebezpečné. Všetky moje mapy vrátane máp veľkých mierok majú map scale 1: 15.000 a výslednú mierku riešim cez Print Scale. Zodpovedá to aj duchu normy.
Dá se však (ve funkci zmenšení na 67%) použít na mapě 1:10 000 při kresbě tratí, aby kroužky atd. byly standardní a ne zvětšené jako ostatní symboly.
Copy - zkopíruje celé zadání symbolu do schránky.
Paste - přidá zadání symbolu uložené ve schránce jako nový symbol do menu symbolů. Používáme tyto dva příkazy tehdy, když chceme zkopírovat symbol z klíče jednoho souboru do druhého. Lze zkopírovat i celou sadu vybraných symbolů.
Delete - zruší vybraný symbol z menu symbolů, v souboru se na souřadnicích tohoto symbolu zobrazí neidentifikované objekty. Je to tedy extrémně nebezpečný příkaz!
Duplicate - zdvojí vybraný symbol - zobrazí se v menu symbolů těsně vedle původního vybraného symbolu. Má všechny parametry identické jako mateřský symbol, jen jako kódové číslo mu program přidělí první volné číslo za číslem mateřského symbolu.
Colors - otevře tabulku barev. Tabulka zadává posloupnost, vlastnosti a barevnost odstínů všech barev použitých v klíči pro konstrukci symbolů. Vztahy všech vrstev a vlastností barev jsou natolik složité a pro správné zobrazení symbolů tak podstatné, že nedoporučuji nezkušenému uživateli do tabulky jakkoli zasahovat. Lze tím zcela rozhodit vnitřní zákonitosti skladby barev. Pokud chcete tabulku zkoumat a modifikovat, dělejte to pouze ve zvlášť pro tento účel založeném souboru, nikdy ne na souboru s ostrou kresbou mapy na které vám záleží!
Load symbols from … - zamění celé menu symbolů za celou sadu symbolů z jiného souboru. Příkaz otvírá standardní okno k nalistování souboru.
Load colors from … - (až OCAD 7) zamění celou tabulku barev za celou tabulku barev z jiného souboru. Velmi užitečné při spojování map z různých "kouzelnických doupat", neboť při importu se tabulka barev (na rozdíl od palety symbolů) nijak sama o "neznámé" barvy nedoplní. Importujete-li jen jednoduše mapu nakreslenou v "chytrém" klíči do mapy v základním klíči, dostane spousta objektů zcela jinou barvu, nebo nouzovou šedivou.
V poslední části menu Symbol se nalézají příkazy ovládající vlastnosti označeného symbolu nebo i více označených symbolů najednou. (OCAD 5 tyto funkce nemá, neumí.)
Normal - objekty nakreslené dotyčným symbolem jsou zobrazeny, jsou editovatelné, a tisknou se.
Protect - chráněný, uzamčený - nakreslené objekty jsou zobrazeny a tisknou se, ale není možné je editovat (změnit, zrušit). Ikonka uzamčeného symbolu je přeškrtnuta jednou čarou.
Hide -skrytý - nakreslené objekty nejsou zobrazeny, není možné s nimi pracovat, netisknou se. Ikonka skrytého symbolu je přeškrtnuta do kříže. Objekty nakreslené tímto symbolem ale ze souboru nezmizely - při zadání normálního režimu se opět objeví.
Optimize/Repair - optimalizace a jakési přerovnání, setřepání dat v souboru. OCAD si totiž zrušené objekty a zrušené řídící body v souboru pouze nějak označuje, ale jejich data stále zabírají místo. Jsou tam také různými úklepy vzniklé nesmysly, např. linie zadané jedním bodem apod. Při různém kombinování souborů s rozdílnými symboly se mohou vyskytnout objekty bez přiřazeného symbolu. Operace Optimize/repair zruší všechny tyto zbytečné a nesmyslné informace z datového souboru a přerovná data tak, aby zabírala co nejméně prostoru. Hodí se to dělat vždy na ukončení pracovního dne, určitě před přenášením (disketou, e-mailem) a archivováním.
Move map - posune celý soubor mapy v souřadnicích na jiné místo. Použijeme jej např. před slučováním dvou částí mapy. Doporučuji pečlivě propočítat posun v souřadnicích a celou operaci si vyzkoušet nanečisto ve zkušebním souboru. I ostrý přesun je lepší provádět v záložním souboru a uchovat si originální data neporušená pro případné zopakování nezdařené akce. Tato zásada platí obecně, i pro všechny další úkony.
Change scale - změna měřítka mapy.
Stretch map - zmenšení nebo zvětšení souboru v podélném a příčném směru.
Rotate map - pootočení celého souboru. Rotace je prováděna kolem středu souřadnic 0/0. Pokud provádíme rotaci souboru zasahujícího k okrajům pracovní plochy, OCAD upozorní, že rotací možná ztratíme část dat souboru. Toto platí i u příkazu Move map.
Zdeněk Lenhart: Toto psal Bob Háj, asi se někdy ve starší verzi spálil při otáčení autoatlasu či podobného maxidíla. Normálnímu smrtelníkovi s OB mapou nad středem souřadnic to nehrozí. Pracovní plocha je 4x4metry!
Change symbols - vymění všechny objekty nakreslené symbolem jednoho kódového čísla za vybraný symbol jiného kódového čísla. Např. všechny posedy zaměníme za krmelce.
Export by symbol - (OCAD 5 nemá) vykopíruje ze souboru všechny objekty nakreslené symbolem právě označeným v nabídce symbolů. Obvyklejší je označit více symbolů (pomocí Ctrl), například pro export tratí. Export proběhne do nového souboru, na jehož název a místo uložení se nás program zeptá.
Delete by symbol - (OCAD 5 nemá) zruší všechny objekty nakreslené zadaným symbolem z celého souboru, v paletě symbolů ale symbol zůstane. Opět lze použít i pro více označených symbolů.
To curve by symbol - (OCAD 5 nemá) převede všechny objekty nakreslené zadaným symbolem jako lomené čáry do zobrazení Bézierovou křivkou. Opět lze použít i pro více označených symbolů. Pozor, tato konverze výrazně zaoblí všechny ostré zlomy, pokud ovšem nejsou vykresleny rohovým bodem (Corner point).
Partial map window - zadání vymezovacího rámečku pro výřez. (OCAD 5 to má schováno pod Export.)
Partial map - zkopíruje část mapy zadanou vymezovacím rámečkem do nového souboru. (OCAD 5 to má schováno pod Export.)
Grid lines - (OCAD 5 nemá) nakreslí do mapy souřadnicovou síť jako běžné liniové objekty zahrnuté v souboru. Umožňuje zadat odstupy a natočení jinak, než je výchozí pracovní čtvercová síť. Použije se zejména na automatickou kresbu magnetických poledníků. Pracovní čtvercová souřadnicová síť je něco jiného, její odstupy se volí v menu Options - Scales, její zobrazování se ovládá tlačítkem vpravo nahoře, její tisk přepínačem v zadávací tabulce tisku.
OCAD 7 má navíc Name index pro vytváření jmenných rejstříků na automapách apod.
Nastavení obecných parametrů pro zobrazování, měřítka mapy, práce s rastrovou předlohou a GPS. Mnohé volby OCAD 5 nezná, ale moc to neschází. OCAD 7 má mnohé volby navíc, ale mapu to samo taky nenakreslí.
Preferences - zadávací tabulka pro nastavení vlastností některých funkcí
Delayed redraw ...- zpožděné překreslování linií a ploch (objekt je překreslen na obrazovce až po ukončení práce s ním a po přepnutí z editačního modu. Překreslování objektu po každém zásahu je zajímavé možná pro začátečníky, ale velmi brzy leze na nervy),
Hatched areas - šrafování ploch - je dobré proto, abychom viděli na předlohu i přes nakreslené plochy,
Dim template - zesvětlení předlohy - na pozadí tmavé, plně vybarvené předlohy není dobře vidět na nakreslené prvky. Příkaz zesvětlí předlohu na 50%. (OCAD 5 ani 100% neumí.)
Freehand to curve - při kreslení v režimu volné ruky (spíš bych to nazval režimem lomené čáry) je křivka ukládána hned jako Bézierova křivka (jinak se ukládá jako lomená čára),
Auto file load - po startu OCADu se automaticky otevře soubor, se kterým jsme naposled pracovali,
Auto file save - při ukončení OCADu se soubor automaticky uloží.
Selecting objects - výběr, zda při hromadném označování objektů natažením vymezovacího rámečku budou zachyceny všechny (All) objekty zasahující byť jen jediným bodem do rámečku, nebo jen (Only) ty, které jsou v něm celé. OCAD 5 tuto volbu nemá a zachycuje vždy všechny objekty, které mají v rámečku počáteční bod.
Drawing curves - při nastavení OCAD se při kreslení křivek nebere ohled na délku tahu myší a délka směrového vektoru se stanoví automaticky, kdežto při nastavení Adobe Illustrator se délka tahu zohledňuje.
Scales - tabulka pro zadávání měřítka výsledné mapy a měřítka předlohy (Draft). Adjustací předlohy na více bodů se měřítko automaticky přiměřeně upraví. Zadává se zde i rozteč linií souřadnicové čtvercové sítě OCADu (v mm na výsledné mapě) a skutečné světové souřadnice (WGS 84, S-JTSK,...) využitelné pro navigační systém GPS, to OCAD 5 ještě nemá.
Další segment roletového menu (Open, Close, Adjust, Hide template) ovládá otevírání, zavírání, adjustování a skrývání předlohy - template. Předlohou může být jen bitmapový (rastrový) obraz ve formátu bmp, vzniklý obvykle naskenováním pracovního originálu ve skeneru.
Adjust template - sjednocení (vlícování) předlohy s kresbou mapy - po zadání příkazu zadáme na předloze kliknutím kurzoru nějaký jasně definovaný bod, dalším kliknutím mu přiřadíme odpovídající pozici na kresbě. Lze zadat až 12 takových dvojic bodů, OCAD podle toho předlohu přiměřeně natočí a natáhne. Obvyklé je zadávat čtyři dvojice bodů, pokud možno do tvaru obdélníka, nejlépe v průsečících čtvercové sítě. Při přesně skenované předloze stačí jediná dvojice bodů. Proces zadávání dvojic bodů ukončíte stiskem klávesy Enter.
Hide template - zcela skryje předlohu, abychom se mohli nerušeně podívat na kresbu a pak předlohu zase vyvolat na obrazovku. Adjustaci to nerozhází, na rozdíl od Close template. OCAD 5 má jen Close.
OCAD 7 má ještě volbu Shortcuts pro nastavení vlastních klávesových zkratek na urychlení nejčastějších operací, a dále volbu Color Corrections pro úpravu odstínů na obrazovce, tabulku nastavení barev to nijak nemění.
Nabízí pomocné návody a popisy k jednotlivým segmentům a menu programu. Ovládá se standardním stylem Windows, nápovědy jsou provázány zvýrazněnými odkazy. Zhruba odpovídá papírové příručce. Jazyk odpovídá zakoupené mutaci. OCAD 5 nemá Help, ale jen Info.
Poslední segment rolety (Info) nabízí základní informace o datovém souboru mapy (velikost, počet objektů, apod.), a o verzi OCADu, kterou používáte.
Stručnou vysvětlivku ke každému tlačítku dostanete, když na něm chvilku bez hnutí necháte kurzor (neplatí pro OCAD 5). Zde budeme tlačítka s těžko popsatelnou ikonkou nazývat právě touto vysvětlivkou.
Nástroje lze dělit do tří kategorií:
*) OCAD 7 má však ještě ve formě tlačítek ekvivalent části menu Soubor, Edit a View.
Vše se ovládá jen základním levým tlačítkem myši.
Kreslit začínáte stisknutím tlačítka. Dokud tlačítko nepustíte, tak nezávazně ukazujete směr a vzdálenost, teprve puštěním se to fixuje. Novým stiskem a tažením ukazujete další směr a vzdálenost. Kresbu ukončíte stiskem a puštěním na stejném místě, bez tažení.
Kreslicí nástroje, zprava:
Freehand - lomená čára - tažením se stisknutým tlačítkem natahujete úsečky a puštěním určujete jednotlivé řídící body. Je zde i druhá možnost - pohybem myši s puštěným tlačítkem kreslíte volnou křivou čáru, řídící body si určuje OCAD sám (v závislosti na nastavené úrovni vyhlazování 1,2,3). To je ten vlastní freehand, po němž se to celé jmenuje. Profesionál volnou čáru nepoužívá, protože se jí jen těžko strefuje do předlohy a produkuje mračna zbytečných bodů.
Straight line - totéž, ale sází přímo rohové body (corner points), hodí se jen výjimečně na ploty apod.
Rectangular - pravoúhlé objekty, mohou být i velmi složité. Kreslíte jako lomenou čárou přibližný tvar, OCAD tomu dává pravé úhly.
Circle - kružnice - tažením určíte průměr, začínáte tedy na obvodě kružnice. Nebo s klávesou Shift určíte střed a poloměr, začínáte ve středu.
Elipse - tažením určíte napřed směr a délku jedné osy, druhým tahem v příčném směru elipsu "nafouknete" (druhá osa).
Curve - Bézierovy křivky - v každém bodě musíte táhnutím ukázat směr křivky, tečnu. Puštěním tečnu (směrový vektor) fixujete. S uvolněným tlačítkem najeďte na další vhodný bod, stiskněte a tažením ukažte další směr. Kresbu ukončíte stiskem a puštěním na tomtéž místě, bez tažení směru. Ukončovací místo může být zcela mimo kresbu křivky.
OCAD může být buď v režimu kreslení, nebo v režimu editování. Pozná se to podle tvaru kurzoru a podle toho, ve které skupině nástrojů je stisknuté tlačítko. Přepíná se klepnutím na tlačítko příslušné skupiny, nebo pravým tlačítkem myši. Kdykoliv se vám OCAD zachová divně, tak je to asi tím, že je v jiném režimu, než se domníváte.
Naučte se při editování číst výzvy vlevo dole. A nejen při editování. Editačního nástroje se zbavíte volbou jiného, nebo volbou nějakého kreslicího nástroje, nebo jednoduše klikněte pravým tlačítkem myši. V OCADu 7 použijte dvojklik pravým tlačítkem, na jednoduché klepnutí se totiž objeví malé lokální menu podle momentální situace, jako první je v něm volba, která v dřívějších verzích byla jediná možná. (Toto lokální menu lze vypnout v Options - Preferences - General - Context menu.)
Pro editování musíte vždy klepnutím vybrat, "rozsvítit" objekt, který chcete editovat. Při přepnutí z kreslení je rozsvícen poslední nakreslený objekt. Máte-li více objektů přes sebe (zcela běžná situace), tak klepejte s držením klávesy Alt a sledujte názvy symbolů na stavovém řádku vlevo dole.
Editační nástroje, zprava (OCAD 7 je má seřazené zhruba opačně, zleva):
Edit point - prázdná šipka - editování jednotlivých řídících bodů, základní režim editování, klepněte na nějaký dříve nakreslený objekt na mapě a uvidíte jeho řídící body jako čtverečky.
Posunutí bodu - prostě na něm stiskněte myš a přetáhněte na žádoucí místo.
Zrušení bodu (na linii, ploše) - klepněte na něj s držením klávesy Ctrl.
Přidání bodu - držte současně Ctrl a Shift a klepněte na linii (okraj plochy) mezi dva řídící body.
Edit object - plná šipka - práce s celým objektem najednou, použije se jen výjimečně k přesunu celého složitého objektu beze změny jeho tvaru.
Cut - nůžky - rozdělení objektu na dva, používá se pro úpravu rozložení čárek na cestách apod. Ukažte na objekt, klepněte na nůžky, klepněte na místo střihu, musí být na linii, ale nemusí to být zrovna řídící bod. Z jednoho objektu tím vzniknou dva, jejich okrajové body se překrývají. Chcete-li mít mezi nimi mezeru, tak buď při stříhání tažením po linii mezeru vymezte, nebo (u cest a jiných čar s mezerami) stříhejte s držením Shiftu.
Cut hole - nůžky s bublinou - vyřízne díru v ploše. Postup: ukažte na objekt, zvolte kreslicí nástroj (např. elipsu), klepněte na nůžky a nakreslete tvar díry. Pokud používáte nějaký "profesionální" vylepšený soubor symbolů s různými prioritami barev, tak stříhání děr vůbec nepoužijete, jednoduše přes plochu nakreslíte flek barvy s vyšší prioritou, a může to být barva třeba i bílá.
Rotate - pootočení celého objektu - použijete například u nepřesně nakreslených budov. Prvním klepnutím ukažte střed otáčení, pak tažením ukažte (kdekoliv), jak otočit.
Direction - směr vzorku na ploše - obrys plochy se nepohne, použijete k natočení vinic a jednosměrných hustníků. Lze ovšem natočit i šrafování bažin a podrostů, tečkování polí atd. Táhnutím ukažte směr. Máte-li nastaveno zpožděné překreslování (Options - Preferences - delayed redraw), tak se změna projeví až při přepnutí na jiný objekt, nebo na kreslení.
Normal point - plus na černém - přidá řídící bod, nebo přepne rohový bod na normální. Totéž rychleji uděláte pouhým klepnutím na požadované místo se současným držením Ctrl a Shift.
Corner point - plus na šedém - přidá rohový bod, nebo přepne normální bod na rohový. Můžete tím ovládat rozložení teček, čárek, fousů a podobných prvků na liniích.
Remove point - minus - odstraní bod. Totéž rychleji uděláte pouhým klepnutím na nadbytečný bod se současným držením Ctrl.
OCAD 7 má ještě Dash point (plus ve čtverečku na koso) - podobá se Corner pointu, ale čárečka cesty apod. v něm nevyjde dvojnásobná jako v Corner pointu, dodrží svoji velikost a položí se na zadané místo.
Undo - odčiní posledně provedenou akci.
Reverse - obrátí směr liniového objektu. Má to smysl u srázů a plotů, jejich fousy jsou vždy "po pravé ruce" a tímto se tedy obrátí na druhou stranu linie.
Fill - vyplní objekt jiným objektem. Například nakreslíte obvodovou čáru rybníka, zvolíte symbol vody a klepnete Fill. Fakticky jde o přidání dalšího objektu se stejnými řídícími body, ale s jiným symbolem. Proto můžete i opačně nakreslit vodu a "vyplnit" hraniční čárou. Používá se na vyplnění oplocenky pasekou, paseky podrostem, na posazení kontroly přesně na bodový objekt. Každý z těchto objektů pak můžete editovat samostatně.
Pro vyplnění díry jinou plochou klepněte uvnitř díry (musí se rozsvítit jen řídící body díry, ne okrajů celé plochy), zvolte z palety potřebný symbol a klepněte Fill.
Change - změní symbol přiřazený objektu. Tj. zachová tvar objektu, ale zobrazí ho jinou značkou.
Duplicate - vytvoří naprosto shodný, jen trochu posunutý objekt. Nový objekt pak přesunete jako celek na potřebné místo v modu Edit objekt (plná šipka). Použijete to např. pro sériovou výrobu domů na sídlišti, zejména jsou-li složité a stejně natočené.
OCAD 7 má navíc Move parallel - hodí se na zmenšování a zvětšování již nakreslených kružnic, elips, pravoúhelníků, šišoidů. Zejména to využijete pro zmenšení pole, aby černé tečky nesplývaly s obvodovými liniemi. Celou plochu před zmenšením podložte plnou žlutou, aby kolem obvodových linií nebyly zase bílé škvíry.
Pomocné nastavení:
Show grid - mřížka - vypíná a zapíná zobrazení souřadnicové sítě na obrazovce, obvykle mějte zapnuté. Tisk sítě se ovládá parametrem v okně tisku, volaném z nabídky File - Print.
Automatic joining - automatické sjednocování konců nepřesně napojených liniových objektů, zejména se uplatní u vrstevnic. Pokud se v blízkém okolí počátku nově nakreslené linie vyskytuje konec nějaké dříve nakreslené linie téhož symbolu, tak se nový počátek posune, aby linie vypadala spojitě. Oba objekty však zůstanou samostatné, spojit je lze volbou Edit - Merge. Snadnější je podržet Shift při začátku kreslení nového objektu.
Smoothing 0,1,2 - úroveň automatického vyhlazování. Týká se jen liniových a plošných objektů nově kreslených volnou rukou v režimu freehand. Při úrovni 0 nejvěrněji kopíruje ruku, 2 nejrazantněji vyhlazuje třes a ukládá nejméně bodů. Profik volnou rukou mapu nekreslí, takže je to jedno.