Z teoretického pohledu lze rozlišit a seřadit tyto typy podkladů:
Čistý papír - pro zkušeného mapaře je často výhodnější než nedůvěryhodná špatná mapa.
Špatná a zkreslená mapa bez spolehlivých bodů - silná zvětšenina např. z turistické mapy a zejména většina (!!) map OB. Závodníkovi může mapa OB připadat dobrá, ale její absolutní přesnost může být (vinou všelijakých deformací zejména při skupinovém mapování) velmi slabá. Zejména nelze nijak poznat přesné body a linie od zafušovaných. Takový podklad je vhodný jen v nouzi pro mapaře bez ambicí na kvalitu. Množství detailů, z nichž nevíte čemu věřit, vám při mapování nic neušetří. Něco jiného je ovšem pouhá povrchní revize bez měření. Pak ale mluvte o revizi a ne o mapování.
Špatná mapa s určitým počtem pevných bodů (zejména kóty, mají přesnou polohu i výšku) - naprostá většina běžných topografických map u nás. Nejčastější podklad pro nové mapování OB. Používají se zejména:
Základní mapa (ZM) 1:10 000 a Státní mapa odvozená (SMO) 1:5 000 (ta bývá velmi kvalitní v zastavěných oblastech, ale totálně prázdná v lesích, horší než ZM 10), lze je snadno koupit v Mapové službě v bývalých krajských městech (viz adresář vzadu), cena za list je v desetikorunách. Porostová (lesnická) mapa 1:10 000 - obvykle bohatě pokreslená, ale polohově často velmi nespolehlivá, vychází ze ZM 10 nebo SMO 5.
Dobrá mapa - většina kresby je spolehlivá - některé listy SMO 1:5000, některé mapy OB (nejde o množství detailů, ale o přesnost základní sítě a vrstevnic). Lze sem zahrnout i ortofoto a ortofotomapu. Protože však obsahují něco navíc, dostaly zde samostatné odstavce.
Letecký snímek neupravený (perspektivou zkreslený) - krajina je zobrazena zkresleně, zejména na okrajích záběru. Přivrácená strana strmého kopce se jeví větší než schovaná odvrácená strana, apod. Ke všemu jen málokdy byla kamera přesně kolmo na zemský povrch. Ani dva sousední snímky se k sobě nedají slepit, každý je totiž jinak zkreslený. Neupravený letecký snímek se hodí jen jako plakát na zeď pro povšechný přehled a jako podklad pro ortogonalizaci nebo stereovyhodnocení. Snímky lze koupit ve VTOPÚ Dobruška. V nouzi lze snímek použít jako pomocnou informaci napasovanou po malých kouscích do kostry z jiného podkladu. Pro velmi malý prostůrek na rovině pokrytý jediným snímkem se naopak lze odpoutat od požadavků absolutní přesnosti a prostě snímek obkreslovat, podobně jako ortofoto.
Ortofoto - letecký snímek, jehož deformace jsou odstraněny počítačovou transformací snímku. Ortofoto je ortogonálním (pravoúhlým) průmětem terénu, lze je považovat za mapu a dá se z něj přímo obkreslit veškerá situace. Jako podklad pro mapu OB se používá např. v Rakousku, u nás dosud ne.
Ortofotomapa - ortofoto do něhož jsou vkresleny další informace, např. hranice parcel, vrstevnice, názvy apod. V některých okresech (např. Zlín) lze na okresním úřadě ortofotomapu v měřítku 1:10 000 snadno koupit za necelou stokorunu za list. V jiných okresech ortofotomapa neexistuje. Je to velmi dobrý podklad pro OB.
Fotogrammetrie (stereovyhodnocený podklad z leteckých snímků) - vypadá jako roztřesenou rukou nakreslená mapa bez vybarvených ploch. Je-li zpracována kvalitně firmou specializovanou na OB (Helgesen, Harvey, viz adresář vzadu), tak je to, zejména v otevřeném terénu, naprosto dokonalý podklad. Vyhodnocení je však drahé (5 tis. Kč/km), je třeba dodat serii překrývajících se leteckých snímků v měřítku 1:10 000 až 1:25 000 snímaných z výšky 1500 až 5000m, pokud možno aktuálních, viz odstavec "Letecký snímek". Nekvalitně vyhodnocený podklad v hustém lese může být stejně drahý, ale naprosto neupotřebitelný.
Praktická rada - v Mapové službě Katastrálních úřadů si vyžádejte "Klad listů", podle něj najděte a kupte příslušné listy ZM 10 a SMO 5, vyptejte se na ortofotomapu, získejte starou mapu OB. Kopírkou si ukázku z každého upravte do měřítka 1:7 500 a jděte do terénu přesně změřit na čistou folii pár zkušebních polygonů. Porovnejte je s jednotlivými podklady a bude to jasné.