Základní etapy jsou:
Při mapování "počítačovou" metodou stačí prakticky jakýkoliv skener, hlavně aby byl při ruce. Při mapování klasickou metodou jediné folie je nejvýhodnější celou slepenou folii nechat naskenovat na velkoplošném skeneru najednou.
V obou případech je neocenitelnou pomocí čtvercová síť přesně narýsovaná na předloze a shodná čtvercová souřadnicová síť nastavená v ocd souboru. Pokud si každý kreslič bude každý kousek předlohy adjustovat (lícovat) pomocí této sítě, tak bude sestavování kousků poměrně snadné.
Přesný postup je třeba nastudovat z dokumentace skeneru, obslužného programu a grafického editoru. Programy se dodávají obvykle se skenerem. Je jich několik, Photoshop je nejrozšířenější, pro pouhé skenování jeho možnosti ani zdaleka nevyužijete. Windows 95 a vyšší obsahuje plně vyhovující program Imaging. Máte-li OCAD 7, můžete skenovat přímo z něj. Zde jako ukázku uvádíme popis pro Photoshop se skenovacím programem VistaScan, pro jiné prostředí je to velmi podobné.
Zapněte skener. Vložte předlohu kresbou dolů, přesně rovnoběžně s okraji skeneru, přichyťte izolepou. Dodatečné softwarové pootočení je možné, ale levnější programy to neumí. Otočení o 90o a o 180o umí každý. Většina běžně dostupných skenerů zkresluje o nějaké procento jinak v podélném a jinak v příčném směru. Pokud se vám celý originál nevejde najednou, tak dbejte na zakládání vždy stejným směrem, jinak se utrápíte při lícování jednotlivých částí k sobě. Na folii položte čistý papír, pokud máte bělejší než je víko skeneru. Zavřete víko a ještě na ně položte tlustou knihu, aby předloha lépe přilnula ke sklu.
Přes Start - Programy nastartujte Adobe Photoshop, volte z menu File - Acquire - TWAIN.
V okně VistaSCAN klepněte Preview. Chvilku to trvá.
Na zobrazeném náhledu zvolte co nejmenší postačující pravoúhlý výřez tažením myší z jednoho rohu do protilehlého, případně upravte taháním za hraniční linky.
Nastavte:
Možné potíže: Mezi nabízenými formáty není BMP: Máte nešikovně nastavené parametry Photoshopu, stačí z menu zvolit Layer (Vrstva) - To one layer (Do jedné vrstvy) a zkusit znovu uložit.
Mají ho v lepších DTP studiích, geodetických a kartografických firmách, projekčních kancelářích, copy centrech. Já chodím do Geodézie. Formát A2 přijde na dvě stovky. Soubor vám dle přání vypálí na CD nebo nakopírují na přinesenou ZIP disketu, nebo na optický disk apod. Zadejte (písemně!) tyto parametry:
Výsledkem je obrovský soubor (desítky MB), OCAD si s ním na slabším počítači určitě neporadí. Pro kreslení musíte soubor rozdělit na několik překrývajících se částí, rozumný limit je 5 MB.
Proč jsme tedy chodili na velký skener? Protože malý zkresluje, jinak podélně a jinak příčně, a samostatné skeny na sebe nikdy nesednou přesně, kdežto části velkého sednou pixel na pixel. Jak soubor dělit najdete v další kapitolce.
Pokud odmítáte a nemáte čtvercovou síť, tak je jako první krok užitečné dostat do OCADu celou předlohu najednou a nakreslit spousty lícovacích detailů. K tomu si udělejte kopii celého původního souboru bmp a zmenšete jeho velikost tím, že zmenšíte jeho rozlišení. Čtěte kap. o změně rozlišení. Podle této předlohy pak v OCADu tenkou fialovou čárou nakreslete množství jednoznačných lícovacích detailů po celé ploše mapy. Místo na síť budou pak kresliči adjustovat částečné předlohy na tyto fialové prvky.
Jde o rozdělení jednoho velkého souboru bmp na více překrývajících se menších souborů. Potřebujete k tomu grafický editor, např. Photoshop, ale stačí Imaging dodávaný s Windows. Musíte také mít dost místa na disku, editor si ukládá kopii originálu a pracovní soubor a bůhvíco ještě.
Napřed si rozmyslete na kolik částí chcete dělit, komu kterou budete dávat, kde tedy zvolit hranice. Překryv stačí 1 cm, velikost částí nejlépe pod 5 MB. Části mohou bohužel být jen obdélníky, nemohou být ani našikmo, bílá plocha zabírá paměť. Na kus papíru si to dělení schematicky načrtněte.
Otevřte soubor bmp, v liště nástrojů zvolte Select či Výběr (rámeček).
Úhlopříčkou natáhněte rámeček pro požadovanou část.
Uložte ji do schránky (Úpravy - Kopírovat, nebo Ctrl-C).
Otevřte nový soubor (Soubor - Nový), vložte ze schránky (Úpravy - Vložit, nebo Ctrl-V). Uložte ho pod srozumitelným jménem, např. Petr_jih.bmp.
Opakujte pro další část.
Totéž lze udělat i pomocí oříznutí originálního obrazu a uložení pod jiným jménem a novým otevřením původního neoříznutého obrazu. Lepší editory (Photoshop) dovedou mít současně otevřeno více souborů. Lze tak porovnávat hranice se sousedními částmi.
Změna rozlišení na hrubší (menší hodnota dpi) při zachování velikosti obrazu v cm má jediný cíl, zmenšit celkovou velikost souboru v MB. Nazývá se to převzorkování, několik sousedních pixelů se zprůměruje a uloží jako jeden. Obraz bude tedy hrubší, kostrbatý.
Změna rozlišení na hrubší (menší hodnota dpi) bez převzorkování má za následek zvětšení obrazu v cm a jde tedy o změnu měřítka. Pixely se totiž jen zobrazují větší, aby se jich vešlo méně na palec, celkový počet pixelů a celková velikost souboru v MB se nezmění.
Potřebujete k tomu lepší grafický editor, např Photoshop.
Soubor založíte snadno: Nastartujte OCAD a volte File - New.
Objeví se nabídka mapových klíčů (Load symbols from), vyberte ISOM2000 (nebo starší Orienteering map, viz 5.3.10), případně nějakou vylepšenou paletu symbolů, viz 5.3.9.
Před započetím kresby musíte dobře zvolit několik základních parametrů, zejména měřítko:
Z menu volte Options - Scales.
Map scale nastavte na výsledné tiskové měřítko, tedy obvykle 15 000.
Draft - do obou okének (OCAD 5 má jediné) nastavte měřítko předlohy, obvykle tedy 7 500.
Paper coordinates - nastavte odstupy čtvercové sítě v tiskovém měřítku, tedy máte-li na folii čtverce po 20 mm, tak zde nastavte 10 mm.
Real word coordinates - je určeno pro případ, že máte na podkladu obtaženou kilometrovou síť z vojenské mapy nebo něco podobného (S-JTSK, S-42), co nemusí směřovat k severu. Napřed si zobrazte předlohu a pak metodou pokus omyl zde nastavte odstupy, úhel i číselné hodnoty souřadnic. Využijte Help.
Než začnete kreslit, udělejte si teď kopii prázdného souboru. Pokud je málo času a musíte kreslit jednotlivé části současně na více počítačích, tak kopii předejte nyní všem ostatním kresličům spolu s jejich částí předlohy bmp a s jejich kouskem folie s očíslovanou čtvercovou sítí. Zakažte změny značek a dalších parametrů v souboru.
Nyní je na řadě zobrazení předlohy, naskenované a uložené jako bmp soubor. Vezměte si ji k ruce i v originální podobě. Nemáte-li čtvercovou síť očíslovanou, tak si ji očíslujte v milimetrech podle tiskového měřítka, např. dvoucentimetrovou síť číslujte 10, 20, ...
Zapněte čtvercovou síť na obrazovce (tlačítko s mřížkou), nastavte View - 2x.
Z menu volte Options - Open template, najděte soubor bmp, Otevřít. Předloha se zobrazí.
Možné problémy:
Adjustace předlohy
Předloha je hezká, ale čtvercová síť se nekryje. Je třeba ji slícovat.
Z menu volte Options - Adjust template.
Další postup platí pro OCAD 6 a vyšší:
Adjustace na více než jeden bod (nejlépe na čtyři co nejdále od sebe) spočte a upraví měřítko předlohy a vhodně ji natočí (přesvědčte se v Options - Scales - Draft). Pokud vystačíte s adjustací na jeden bod, tak je to nesporně rychlejší a věrnější. Ale když skenujete na různých skenerech a různě otočeně, když mapujete do podkladů vytištěných různými tiskárnami a upravených různými kopírkami, tak adjustujte opakovaně tak dlouho, až se konečně alespoň trochu trefíte do dosavadní kresby okolo.
OCAD si jméno předlohy i její adjustaci pamatuje a příště ji zobrazí stejně. Otevřete-li jinou předlohu, tak se adjustace předchozí předlohy zruší, zapomene.
Adjustace pro OCAD 5 je vždy jen na jediný bod, bez automatického přizpůsobení velikosti a natočení předlohy. Ovládá se jinak. Po volbě Options - Adjust template chytněte myší za průsečík souřadnicových linií OCADu a přetáhněte na odpovídající bod na předloze. Pokud to pak nesouhlasí po celé ploše, tak měřítko (velikost) předlohy můžete upravit v Options - Scales - Draft, natočení předlohy jen mimo OCAD v nějakém lepším grafickém programu (Photoshop).
A můžete začít kreslit.
Nejhorší chyby
Dodatečná změna měřítka. Možná jste už viděli mapu, na nichž úzké silnice nenavazují na čárami obkreslené křižovatky a parkoviště. Způsobila to dodatečná změna měřítka kresby. Plochy se změnily, značky silnic si podržely absolutní velikost v milimetrech. Vždy nastavte měřítko mapy před započetím kresby a různé měřítko tisku ovlivňujte jen změnou v okně parametrů pro tisk.
Dodatečná změna definic značek na již nakreslené mapě. Mapa se překreslí podle nových definic a to obvykle doslova zmrší kresbu. Barvy mohou změnit své vzájemné priority, něco zmizí, něco nežádoucího se objeví, čárky cest se jinak rozmístí, ...
Kreslete v šestnáctinásobném zvětšení (F11). Kreslete systematicky, nejlépe po jednotlivých čtvercích sítě. Budete-li při kresbě pobíhat po celé ploše mapy, tak určitě někde něco zapomenete. Napřed ve čtverci nakreslete drobné detaily, pak linie, nakonec plochy, zakrývají předlohu. Zvykněte si přepínat na "průhledné" šrafované plochy (Options - Preferences - Hatched areas). Někdy se na mapu podívejte s vypnutou předlohou (Options - Hide Template, nebo F10, OCAD 5 to neumí), někdy v jiném zvětšení.
Cesty tahejte co nejdelší, i daleko mimo čtverec, dostanou tak správnou délku čárek. Jen když vám čárky nesednou v křižovatkách, tak vkládejte "corner points" (v OCAD 7 raději "dash points"), nebo stříhejte. Pak se zase vraťte do svého čtverce.
Soubor ukládejte (File - Save) každých 10 - 30 min práce. Na závěr dne ho "setřepejte" pomocí Extras - Optimize a pak zálohujte, buď z OCADu (File - Backup), nebo z Windows zazipováním a zkopírováním na disketu či něco většího.
Věnujte čas nácviku kreslení křivkami, snažte se o minimum bodů. Vyhrajte si s následným editováním. Naučte se používat ostré zlomy (dvakrát táhněte z téhož bodu různým směrem, vytvoříte corner point).
Křivky se hodí na vrstevnice, silnice, potoky.
Lomená čára na ploty, vedení, hranice porostů, podrost, bažiny a jiné šrafované plochy. Lomená čára se o něco srozumitelněji edituje.
Odsazujte krajní tečky v hranicích porostů od cest aby nesplývaly. Upravujte podrost, bažiny a zejména bažinatý les tak, aby nezůstaly nečitelné zbytky čárek. Pole nedotahujte až k obvodovým liniím (aby tečky nesplývaly) a celou plochu podložte plnou žlutou. OCAD 7 pro ten účel má v liště nástrojů i Move parallel - obtažením okrajů nakreslete napřed louku, vyplňte ji polem (Fill in), a trošku je od okrajů stáhněte pomocí Move parallel.
Vrstevnice napojujte aby tvořily jeden objekt - držte Shift při začátku pokračovací kresby (OCAD 5 to neumí). Využívejte automatické obtahování dříve nakreslených linií - kresba s Ctrl. Pro paseky s podrostem využijte vyplňování objektů - tlačítko Fill...
Malé hustníčky a světlinky kreslete elipsou a do šišatého tvaru je upravte potahováním za řídící body a řídící vektory (kolečka). Stejně i kupky.
Malé a ostře zakřivené srázy dávají často škaredě rozmístěné a směrované spádnice. Něco málo spravíte vkládáním rohových bodů, ale je to marné. Vykreslete srázy jen okrajovou čárou a spádnice přikreslete ručně značkou spádové čárky nebo vrstevnice. V základním klíči dle IOF bohužel okrajová čára jako samostatná není, tak použijte vrstevnici.
Pro kresbu digitální mapy, zejména má-li být použita pro GIS (geografický informační systém), platí určité přísné zásady. Naše mapy kreslíme jen pro tisk na papír a můžeme si je tedy patlat jak chceme. Ale některé zásady mohou být i pro nás do budoucna užitečné.
Kreslete pokud možno věcně správnými značkami. Skálu značkou skály, cestu cestou, poledník poledníkem a potok potokem, jámu jámou a ne lomenou vrstevnicí.
Nemalujte totéž víckrát přes sebe.
Každou logickou plochu (oplocenku, prostor ohraničený tečkovanou hranicí,...) vyplňte jedinou souvislou plochou a teprve přes ni plácejte fleky jinými značkami (světlinky). Když cesta dělí hustník na dvě části, nakreslete dva hustníky, obtahujte tu cestu. Každé oko základní sítě cest a hranic by teoreticky mělo mít svoji samostatnou a jedinou základní výplň. Prakticky je to pro OB nesmysl, ale je dobré o tom vědět (nevíte, kdy za pár let budete editovat a přetaxovávat porosty - už teď si můžete šetřit budoucí práci).
Vrstevnice kreslete pokud možno jedinou čarou, pokračování napojujte (Shift při kreslení, resp. dodatečně Edit - Join a Merge).
Digitální model terénu a všelijaké trojrozměrné perspektivní pohledy se dají automaticky dělat tam, kde vrstevnice jsou souvislé. My je přerušujeme kvůli jámám, rýhám a srázům. Kdybychom si definovali jámy a rýhy s vypalovacím okolím (jako stromy do hustníku), tak bychom vrstevnice nemuseli přerušovat. Ale je tu zase potíž s tím, že ta bílá bude vypalovat i hustníky.
Bob Háj: jen na obrazovce a v počítačových tiscích. Když se ta barva dobře zadá, na výtažcích a ve výsledném tisku se ty výpaly neprojeví. Já to tak používám.
Používejte klávesové zkratky (F5 překreslení obrazovky, F6 posun obrazovky, F7 zvětšení, F8 zmenšení, F10 vypnutí/zapnutí předlohy). Pravé tlačítko myši přepíná mezi kreslením a editací. Klepnutí s Ctrl zruší bod, klepnutí s Ctrl+Shift přidá bod.
Nemůžete-li rozsvítit ve složité kresbě potřebný objekt, držte při klepání myší klávesu Alt.
V OCADu 7 si můžete nadefinovat i svoje zkratky, kombinace kláves (Options - Shortcuts), užitečné je zejména rychlé přepínání šrafovaných a plných ploch.
Pomocné informace si kreslete fialovými značkami. Vytvořte si symbol pro tenoučkou pomocnou fialovou čáru.
Tlustá silnice vám zakryje předlohu. Nakreslete ji napřed jako nějakou tenkou čáru (pomocnou linii), vycentrujte, upravte a pak přepněte na silnici. Podobně s tlustými vrstevnicemi. Na konci práce všechny pomocné linie zrušte ze souboru příkazem Delete by symbol z menu Extras.Před nebezpečnými operacemi si udělejte kopii (File - Save a hned potom File - Save as, zadejte jiné jméno, v případě nezdaru se vrátíte k původnímu), nebo alespoň soubor uložte (File - Save, v případě nezdaru soubor zavřete bez uložení(!) a znovu otevřete.
Martin "Bidi" Bednárik: Ale este predtym skusit Undo. Cim vyssia verzia ocadu, tym na viac operacii je mozne undo aplikovat.
Hromadné mazání části kresby. Napřed si udělejte kopii! Pak nastavte Options - Preferences - Selecting objects na Only objects entirely... Pak táhněte myší úhlopříčně přes nežádoucí kresbu, všechny objekty se označí obdélníkovými rámečky. Zkontrolujte pozorně a volte Edit - Delete, nebo přímo klávesou Delete.
Pozor - OCAD 5 to dělá jinak. Vždy bere objekty jen podle toho, kde mají počáteční bod a nijak je jednotlivě nezvýrazňuje. Je zde velké nebezpečí, že zachytíte a nenávratně zrušíte objekty, které se táhnou i daleko tam, kde už rušit nechcete.
Čas od času (na závěr dne, po rušení velké části mapy, před kopírováním) soubor "setřepejte" volbou Extras - Optimize/repair. Okénko Delete objects... nechejte volné.
Pokud jste totiž z palety (omylem) zlikvidovali nějaký symbol v mapě použitý, tak by se vám zlikvidovaly i všechny jím nakreslené objekty. Na obrazovce je sice nevidíte (OCAD neví, jak by je měl vykreslit), ale v souboru jsou. Spíš toužíte po jejich obnovení, než po zrušení. Po optimalizaci vám OCAD dá seznam těchto objektů s jejich souřadnicemi a s čísly symbolů. Když vytvoříte symbol tohoto čísla, tak objekty zase uvidíte (a můžete je pak přepnout na jiný symbol).
Neděláte si záložní kopie, doplatíte na to tvrdě. A bolestně. A v nejnevhodnější chvíli.
Kresba volnou rukou. Je nepřesná, roztřepaná, ukládá se zbytečně mnoho bodů.
Kresba křivkou bez přemýšlení (podobným systémem jako lomená čára) vede na spoustu bodů a špatně se pak edituje.
Pohybem myši při volbě symbolu z palety jste symbol přesunuli jinam. Zase ho chyťte a vraťte. Je dobré mít symboly v paletě stále na stejných místech, jinak ztrácíte spoustu času opakovaným hledáním.
Nezapomeňte na poledníky, od verze 6 se dají nakreslit automaticky. Napřed zvolte v paletě symbol poledníku (v originálním klíči není, tak tedy potok), pak volte Extras - Grid lines, nastavte Distance 33.33 mm (pro patnáctku), nechejte zaškrtnuté jen Vertical. OK.
Pro desítku tištěnou z patnáctky jen nastavením Print scale (doporučeno!) zadejte Distance 16.667 (ono se to zvětší na 25 mm, a tak to má být)
V OCADu 5 napřed nakreslete v malém zvětšení poledníky naráz přes celou mapu jen nahrubo, a pak pojíždějte ve velkém zvětšení okraje a posunujte konce poledníků na přesné souřadnice podle čísel dole (zapněte si Options - Preferences - Show coordinates).
Vždy je žádoucí pak projet celou mapu po každém poledníku a přerušit ho všude, kde koliduje s modrou kresbou a s malými objekty jako jsou kameny, kupky, hranice, cestičky.
Pro soutiskové křížky má OCAD speciální symbol, křížek se objeví na všech barevných výtažcích. Dovnitř rámu mapy na volné místo umístěte alespoň dva, co nejdále od sebe a pokud možno nesymetricky, aby po obrácení jednoho tiskového filmu nemohly souhlasit. Na velkou mapu jich dejte více, rozmístěte je tak, aby se daly použít při tisku tratí a nebylo nutno pro malé tratě svítit film na celou plochu mapy, leze to do peněz. Pohlídejte si, aby vám je při montáži filmů v tiskárně nevyškrábli.
OCAD 6 a vyšší umí tři kategorie textů, OCAD 5 jen první z nich:
Prakticky na vše stačí jednoduchý text. Pohrajte si s parametry, je možno zadat různá podtržení, odstupy řádků, formátování v odstavci, stíny (second font). Pamatujte, že změnou parametrů se změní vše, co již bylo tímto symbolem napsáno. Dělejte tedy pro každou novou variantu nový symbol. Nebuďte líní a modifikujte trochu i jejich ikony, snáze se v paletě vyznáte. Nepoužívejte exotické fonty, tiskárna místo nich může vytisknout nějakou škaredost. Pokud mermomocí chcete, tak buď ty fonty pošlete do tiskárny taky, nebo v OCADu 7 raději použijte Edit - To graphics.
Fonty (Jaroslav Pašek, Žaket)
Fonty s vyjímkou systémových (Arial, Courier New, …) se mohou chovat (zobrazovat znaky) jinak v Ocadu puštěném pod Windows 95, jinak ve Windows98, jinak ve Windows NT a jinak ve Windows 2000. Pokud při přenosu souborů navíc použijeme různé verze Ocadu, vzniká ještě větší množství kombinací. Naštěstí v OB mapách není textů mnoho. Tento problém se týká především reklam, log a dalších legrácek. Nejjednoduším řešením (pouze Ocad 7) je převést problémové části do křivek (Edit - To graphics), za cenu ztráty editovatelnosti.
Už si moc nepamatuji na Ocad 5, ale pokud se nepletu tak jedna velka změna mezi Ocad 5 a 6 byla, že Ocad 5 při tvorbe EPS nepřevede texty na grafiku, kdežto Ocad 6 ano. Tedy pokud vám z Ocad 5 vyjde na osvitu špatná podoba textu, tak je chyba možná u vás, ale možná i na RIPu v osvitce. Ve verzich 6 a 7 je případná chyba vždy u vás jako autora EPS.
Poznámka Lenhart: RIP je zařízení v osvitce (HW + SW) na převod obrazu zadaného jazykem eps do příkazů pro osvitku, do mozaiky svícených bodů.
Tiráž nebo alespoň její kostru si udělejte do samostatného souboru ocd a pak importujte. Do příští mapy už ji jen po importu drobně upravíte. Požadavky na obsah a formu tiráže jsou dány Směrnicemi pro tvorbu a evidenci map ČSOB. Spolu se vzorem tiráže by měly být na Internetu (http://obmapy.shocart.cz).
Tiráž je obvykle dělena na dvě části:
Jméno mapy: Volte jednoduché a nikoho neurážející názvy, nějak spjaté s mapovaným prostorem (výrazný kopec, přístupová obec, tradiční název prostoru). Je dobrou zásadou dávat novým vydáním původní jméno a přidat pořadové číslo nebo rok. Novým mapám nedávejte jména už mnohokrát použitá jinde (Chlum, Baba, Obora, Doubrava,...). Podívejte se do archivu map (http://orienteering.shocart.cz).
Pište velkým jednoduchým písmem. Cítíte-li to jako nutnost, tak může být i zdobné, obvykle však je to na úkor čitelnosti. Jméno umístěte pokud možno na horní část formátu.
Měřítko, ekvidistance a stav: Musí být jasně čitelné a nápadné, umísťujte k názvu mapy. Je vhodné přidat i grafické měřítko, zejména na mapách pro širší veřejnost.
Tirážní tabulka:
(titulky řádků jsou předepsány Směrnicemi)
| Evidence map OB | XX YY ZZ A (vyžádat od oblastního kartografa!) XX - rok vydání mapy dvojčíslím YY - číslo oblasti ZZ - pořadové číslo mapy v oblasti v daném roce A - druh mapy: (E mezinárodní, Z oblastní, V výuka, L LOB, M MTBO) |
|---|---|
| Mapovali | jména kartografů, gramaticky správné je napřed křestní a pak příjmení, sluší se u každého uvést i plochu odvedené práce |
| v měřítku | měřítko mapování (ne originálních podkladů) |
| Kreslili | jména kresličů, uvést i program, např. OCAD 7.05 |
| Hlavní kartograf | jméno hlavního kartografa |
| Zpracoval | název zpracovatele (pokud se liší od Vydal)* |
| Vytiskl | měsíc a rok tisku a jméno a sídlo tiskárny, hodí se uvést i technologii (CMYK apod.) |
| Mapové podklady | bezproblémové je jen vlastní měření, mapa OB, letecké foto, ortofoto |
| Vydal | název vydavatele (ČSOB, klub,...)*, je možno doplnit značkou © (copyright) |
| Správce mapy | jméno a adresa správce mapy, má být graficky odděleno od ostatních |
Pozn. * Definice pojmů zpracovatel, vydavatel apod. najdete ve Směrnicích.
K povinným prvkům mapy patří i tři políčka pro nouzové ražení s označením R1, R2, R3 a textem "Použij při poruše elektronického ražení" umístěná při okraji papíru v rohu.
Plánek kdo co mapoval a kreslil je dobrou pojistkou a stimulačním prvkem pro kvalitní práci jednotlivých mapařů. Bylo by dobré to zavést jako standardní povinný prvek každé mapy. Buď můžete naskenovat a obkreslit kousek nějaké turistické mapy, nebo použít zmenšeninu z originální kresby mapy. Vhodný postup:
Volte View - Entire map, fialovou čárou jednoduchou lomenou linií obtáhněte obvod mapy a dělicí linie jednotlivých částí. Volte Extras - Export by symbol.
Otevřte exportovaný soubor. Napřed změřte plochy: Každý kus vyplňte nějakou plošnou značkou (obvodové linie obtahujte pomocí Ctrl). Každou plochu změřte volbou Edit - Measure, pak plochy zase zrušte.
Nyní plánek upravte do žádoucí podoby. Volte Extras - Stretch, zadejte 10 %, případně i méně. Přepněte fialové čáry na hnědé, doplňte jména nebo zkratky mapařů. Soubor zavřete a vraťte se do původní mapy. Importujte.
Jako předlohu si naskenujte automapu a normálně obkreslete do samostatného souboru (počáteční prázdné kopie mapového souboru - shodné symboly). Při volbě stylu a značek se inspirujte z jiných map. Buďte střídmí, méně je často více. Texty alespoň osmibodovým písmem. Hotovou mapku importujte do originální mapy.
Máte-li papírovou předlohu, naskenujte ji a uložte jako bmp. Máte-li rastrový obrázkový soubor (např gif z Internetu, případně tif, jpg apod.), tak ho nějakým grafickým editorem (Photoshop) otevřte a uložte jako bmp. Pak normálně v OCADu obkreslete vhodnými značkami. Písmo můžete napsat jako text vhodným fontem (udělejte si kopii nějakého symbolu pro text a změňte jeho parametry pomocí Symbol - Edit), raději však i písmo převeďte do grafiky nebo obkreslete. Je to pracné, ale při změně velikosti bezproblémové, kdežto text musíte přepnout na jinou vhodnou velikost fontu. OCAD 7 má na převod textu na poctivé plošné objekty funkci Edit - To graphics.
Máte-li vektorový obrázek, tak ho nějakým vektorovým editorem převeďte na formát dxf (OCAD 7 umí importovat i ai*, wmf, emf), importujte a jednotlivé šedivé objekty přepněte na vhodné symboly OCADu.
Každé logo a reklamu si dělejte do samostatného souboru, případně i s kopiemi upravenými na jinou velikost (Extras - Stretch map). Využijete je totiž i později. K mapě tyto soubory importujte.
Nejpoužívanější loga sponzorů by měla být na stránce mapové rady (http://obmapy.shocart.cz).
Tratě můžete na hotové mapy samozřejmě kreslit ručně propiskou, nebo tisknout tiskárničkou (v principu je to veliké modifikovatelné razítko), tím se zde nebudeme zabývat.
Je však možné a praktické nakreslit tratě na počítači a buď je tisknout na připojené laserové (v nouzi i inkoustové) tiskárně spolu s mapou, nebo vygenerovat podklady pro ofsetový tisk.
Existují tiskárny (zejména Žaket), kde vám tratě rozkreslí a vytisknou sami. Stačí (včas!) dodat papírovou mapu (tisk z inkoustové tiskárny) se všemi kontrolami, popisy kontrol, sledy kontrol pro jednotlivé tratě a počty map na těch tratích. To se hodí zejména tehdy, jste-li počítačovými negramoty, a celý závod organizujete ručně na papírech. A přitom chcete kvalitní ofsetový tisk tratí a máte na to i peníze.
Na laserové nebo dokonce inkoustové počítačové tiskárně nelze dosáhnout kvality ofsetového tisku. Ale při malých nákladech jsou cenové rozdíly tak markantní, že se nedá vzdorovat. Další výhody: možnost oprav až do poslední chvíle, tisk spolu s tratí, přesný soutisk kontrol, tisk v libovolném měřítku. Pro LOB jedinečné. Rovněž pro tréninky.
Nevýhody: formát omezený dostupnou tiskárnou, často zkreslené barvy, zrnitá a neostrá kresba ve srovnání s ofsetem z filmů s 2000 dpi.
Standardním pomocníkem pro kompletní přípravu a organizaci závodů včetně stavby, kresby a tisku tratí je program OOrg (Z.Černín). Úzce spolupracuje s OCADem. Tratě lze však kreslit a tisknout i přímo OCADem, dokonce stačí pouhá demoverze.
Každá trať je jiná, pro každou musíte mít samostatný soubor ocd. Kontroly musí sedět na kresbu mapy, proto každý z těch souborů musí být buď úplná kresba mapy, nebo pro něj musí být jako předloha (template) použita úplná mapa. Druhá varianta je vhodnější. Soubory ocd při ní jsou malé, obsahují jen kresbu tratě. OCAD 7 má zde dvě zcela zásadní přednosti. Dovede jako předlohu zobrazit přímo ocd soubor a dovede předlohu tisknout spolu s kresbou tratě. Nemáte-li plnou verzi OCAD 7, tak si pro kresbu tratí určitě stáhněte z http://www.ocad.com jeho demoverzi zdarma (má 1MB). Proto také zde výjimečně jako základ popíšeme postup pro OCAD 7, odchylky pro OCAD 5 a 6 jsou až potom.
Založte nový soubor ocd se stejným klíčem jako má vaše mapa (najdete hned při zakládání souboru přes Browse, nebo dodatečně Symbol - Load symbols from).
Nastavte také stejné měřítko do Map scale i do Draft.
Volbou Options - Open template otevřte přímo ocd soubor vaší mapy. Zobrazí se needitovatelně a neadjustovatelně ve správných souřadnicích.
Nakreslete všechny kontroly. V zájmu přesnosti to dělejte v maximálním zvětšení. Potřebujete-li kolečka přerušovat, aby nezakrývala drobné detaily, tak je nekreslete bodovým symbolem kontroly, ale jako kružnici liniovým symbolem spojovací čáry. Přes bodové značky kontrol nakreslete přesně stejné kružnice a pak pod nimi ty bodové kontroly umažte. Pak můžete kružnice kdekoliv přestřihnout. Nakreslete i povinné úseky, kódy kontrol, a zejména naprosto přesně trefte soutiskové křížky.
Soubor vytiskněte. Pozor, bude to ještě pomalejší, než tisk téže mapy z původního ocd.
Udělejte kopii (Save as - jméno tratě), umažte kontroly tak, aby zbyla jediná trať, pospojujte ji, kontroly očíslujte, napište fialově označení tratě. Máte soutiskové křížky?
Trať spolu s mapou nyní můžete opakovaně tisknout na laserové tiskárně. Hodí se to na treninky a při malých nákladech.
Pro tisk ofsetem vytvořte eps soubor pro fialovou (purple) jako spot color. Je-li mapa velká a trať malá, můžete zvolit menší tiskové okno, jen tak, aby v něm byla celá trať a dva soutiskové křížky. Ušetříte peníze za osvit.
Nepotřebujete-li špičkovou kvalitu a přesnost, tak můžete eps soubor a osvit zcela vynechat a tiskový podklad vytisknout na papír laserovou tiskárnou. Napřed ale určitě dejte Options - Close template, aby se tiskla jen holá trať.
Vraťte se k mapě se všemi kontrolami a opakujte to pro další a další tratě.
Všechny eps soubory pošlete na osvit, filmy pak dobře zkontrolujte a raději si domluvte přítomnost při tisku. Je daleko víc možností jak to vytisknout špatně, než jak to vytisknout správně. Tiskař to nemusí poznat.
Tisknete-li mapu ve dvou měřítkách (patnáctku a desítku), tak pozor. V desítce máte všechny symboly 150 % velké, ale symboly tratí mají být normální, jen 100 %. Proto musíte v desítce v definicích symbolů pro tratě změnit sílu čáry a ostatní rozměry na 2/3. Označte (s držením Shift) v paletě všechny symboly pro tratě a volte Symbol - Enlarge/Reduce, zadejte 67%. Na předpisový rozměr to zpátky naroste až zadáním tiskového měřítka v okně Print.
Jaroslav Pašek, Žaket: Pokud se tisknou tratě na starší mapy nebo na mapy tištené v jiné tiskárně, měly by být neořezané z důvodů přesného nakládání do stroje. Ideální je, když se ví který roh byl použit jako nakládací (při tisku mapy v jiné tiskárně asi nesplnitelné, na rozdíl od ořezu). Taky není možné posbírat 200 zbylých map a nechat tisknout tratě - je téměř jisté, že trať vyjde na každé mapě jinam, papír totiž různě sesychá, podle toho kde zrovna byl. Mapy pro dotisk by měly být celou dobu zabalené v původním balíku a dobře uskladněné.
Návod pro OCAD 5 a 6:
Předlohou nemůže být soubor ocd, ale jen bmp. Proto jako první krok exportujte mapu volbou File - Export - BMP. Ten potom v novém souboru otevřte jako template. Opět si nakreslete všechny kontroly, rozkopírujte na samostatné ocd soubory pro každou trať, pospojujte v nich kontroly, umažte přebytečné, atd. Pozor, vytisknout lze jen samotnou trať, bez mapy, bez předlohy!
Chcete-li na laserovce tisknout trať i s mapou, tak si ani bmp export nedělejte. Místo toho si zkopírujte celý originální soubor ocd, do něho si nakreslete všechny kontroly, udělejte kopii celého souboru pro každou trať, pospojujte kontroly, umažte přebytečné, atd. Pak můžete tisknout kompletní kresbu.
V obou případech pak vytvoříte "fialové" výtažky pro ofsetový tisk jako eps soubory pro spot color podle návodu. Pokud máte v mapě nějaké jiné pomocné fialové objekty, tak je buď vymažte, nebo skryjte volbou Symbol - Hide.
Daleko snadněji, elegantněji a s menším rizikem chyb se tratě vymýšlejí, kreslí a tisknou programem OOrg od Zbyňka Černína. Navíc OOrg pokrývá celou organizaci závodu, obsahuje tedy všechna data a umožňuje nad nimi dělat i takové parády, jako např. na obrazovce s mapou a tratí animovat pohyb závodníků podle mezičasů. Pokud tedy přihlášky, startovku a výsledky děláte v OOrgu, tak v něm určitě také stavějte a kreslete tratě.
Použitím OOrgu se nejen ušetří čas na kreslení (není třeba kreslit spojnice a pořadová čísla kontrol), ale zejména se předejde chybám v umístění a ve sledu kontrol, protože jak popisy, tak tratě, tak i mapy pro roznašeče vycházejí z jediné datové základny všech kontrol.
OOrg dovede importovat mapu z OCADu prostřednictvím bmp souboru (získáte z OCADu funkcí File -Export - BMP, pro většinu terénů v ČR je dostačující 150 dpi, pro pískovce 200-300 dpi). Tratě se v OOrgu konstruují velmi pohodlně, program je hned měří a dává různé statistiky. Bezchybně zvládá různé štafetové a okruhové rébusy. Dovede kreslit vykousnutá kolečka kontrol, sám kreslí spojnice kontrol, pořadová čísla apod.
OOrg dovede pro vybrané tratě vygenerovat samostatné soubory dxf (pro každou trať jeden), ošetřen je i export do různých měřítek (typicky pro patnáctku a desítku). Do OCADu je importujte funkcí File - Import, zaškrtněte Coordinates Other, 1.0 mm. Tlačítkem CRT zadejte (klasickým výběrem) ještě pomocný soubor crt (cross reference table) pro automatickou transformaci vrstev použitých v dxf souboru. Potřebný crt soubor se dodává s programem OOrg. Zbývá jen "tisk" do eps souboru pro osvitku, viz návod v 5.3.8.2.
Pokud chcete ušetřit za osvit a nepožadujete špičkovou kvalitu pro tištěné tratě, lze podklady pro tisk vytisknout na laserové tiskárně přímo z programu OOrg. Podobně lze z OOrgu vytisknout celou kresbu mapy i s tratí a piktogramy kontrol. Podrobněji v návodu pro OOrg.
Přímo exportovat lze jen pravoúhlou část mapy.
OCAD 5: V editačním režimu zatáhněte úhlopříčku přes obdélník, který chcete exportovat. Volte Extras - Export, zatrhněte Trim objects (uříznou se podle rámečku) a In the centre (v novém souboru se umístí do středu souřadnic).
OCAD 6 a vyšší: Volte Extras - Partial map window, upravte rámeček (tažením za hrany nebo rohy) na požadované hranice exportované části mapy.
Volte Extras - Partial map, v okně vidíte souřadnice nastaveného okna, jen klepněte OK.
Pro všechny verze: V dalším okně zadejte jméno a umístění souboru, do něhož se má exportovaná část uložit.
Zkontrolujte nový soubor volbou File - Open, vyberte právě zřízený soubor. Jediné, co se neořízlo přesně podle zadaného rámečku jsou texty. Upravte je ručně. Pozorně zkontrolujte a opravte i cesty, ploty a podobné linie, na nichž se po přestřihnutí přepočetlo rozdělení čárek a fousů znovu a jinak.
Potřebujete-li exportovat křivočaře omezenou část mapy, tak exportujte obdélník a pak v nové mapě objekty mimo požadované hranice zrušte, přesahující objekty rozstřihněte a přečnívající část zrušte. Je to šíleně pracné. Daleko lepší je nepotřebnou kresbu zamaskovat bílou barvou. V upravených klíčích se maskovací symbol obvykle jmenuje Bílá maska nad vším.
V základním klíči IOF ovšem bílá maska není, musíte si ji definovat. Přesný návod je jako příklad v 5.3.9.2.
Napřed si soubor zálohujte! Stačí udělat File - Save a pak File - Save as a zadat jiné jméno.
Pak se přesvědčte, zda jste si soubor zálohovali a zálohujte ho pro jistotu ještě jednou jinam.
Import reklamy, legendy, tiráže a podobných "samostatných" prvků:
Posuňte si mapu na obrazovce tak, aby prázdné místo, kam chcete importovat, bylo uprostřed obrazovky.
Volte File - Import (OCAD 5 to má v Extras), najděte soubor k importu, klepněte Otevřít.
Pro reklamy, legendu apod. zaškrtněte Place using the mouse, klepněte OK.
Všechny objekty z označeného souboru se importují, kresba se umístí do středu obrazovky. OCAD 5 čeká, až mu na požadované místo kliknete myší.
Teď je kritický moment, na nic nesahejte a čtěte společné pokračování o kousek dál.
Import části mapy:
Zjistěte si souřadnice totožného bodu kresby na obou mapách, spočtěte rozdíl, tj. od souřadnic v cílové mapě odečtěte souřadnice v importované mapě. Pozor na znaménka, jsou důležitá!
Pokud sesazujete kresbu dělanou korektně do kopií téhož výchozího souboru, tak by souřadnice měly být totožné. Pokud sesazujete úplně cizí mapy, tak asi musíte napřed sjednotit jejich měřítka a shodně je natočit, čtěte na konci této kapitolky.
Volte File - Import (OCAD 5 to má v Extras), najděte soubor k importu, klepněte Otevřít.
Zaškrtněte Place with offset (V OCADu 5 jen vymažte Click with mouse), do Horizontal offset zapište zjištěný rozdíl prvních (vodorovných) souřadnic, do Vertical offset rozdíl druhých souřadnic (v ideálním případě tedy nechte v obou nuly), klepněte OK.
Všechny objekty z označeného souboru se importují na místa daná součtem jejich původních souřadnic a zadaného posunu.
Pokud byl posun zadán dobře, měřítka a natočení obou částí byla shodná, tak je hotovo. Pro jistotu však na nic nesahejte a čtěte společné pokračování. V OCADu 5 už ani číst nemusíte, importované objekty už jsou nevratně fixované.
Společné pokračování
Na nic nesahejte. Všechny importované objekty jsou označeny rámečky (v OCADu 5 jediným společným rámečkem), dokud jsou označeny, lze s nimi hromadně pohybovat, případně je hromadně zrušit. Najeďte na ně myší (kurzor se změní na šipkový kříž) a potáhněte kam potřebujete. Můžete si zvolit jiné zvětšení (View, nebo F7, F8), můžete se posunovat pomocí posuvných lišt (neplatí pro OCAD 5).
Označení objektů se zruší kliknutím mimo obdélníčky, volbou nějakého kreslicího nástroje, některými volbami z menu. Tím se objekty fixují a už je nelze odlišit od objektů původní kresby.
Pokud se vám podaří objekty fixovat ve špatné poloze, tak je nejlepší soubor zavřít bez uložení, vrátit se ke kopii před importem a import zopakovat.
Sesazujete-li dvě různě upravené (dokreslené) kopie původně téhož souboru, budou asi některé objekty ve výsledku dvojmo, naprosto totožné. Odstranit tyto duplikáty jde jen jednotlivě ručně a je při tom velké nebezpečí, že zlikvidujete i to, co je pouze jedenkrát.
Lze tedy ocenit prevenci: hned na počátku po nastavení měřítek si odložte prázdnou kopii souboru. Mějte jen jediný soubor s úplnou kresbou a dodatky kreslete buď přímo do něj, nebo do těch prázdných kopií. Kreslete jen svou část prostoru, nepřetahujte na sousedovo.
To, že doporučuji jediný soubor, neznamená, že byste od něj neměli mít několik záloh!
Při klasické mapovací metodě jedné folie bez čtvercové sítě, s jednorázovým skenováním a lícovacími fialovými detaily si s jejich duplicitami lámat hlavu nemusíte. Na závěr je hromadně vyrušíte volbou Extras - Delete by symbol. Jen předtím nezapomeňte v paletě označit právě ten použitý fialový symbol, jinak zrušíte něco jiného. V paletě se dá označit i několik symbolů najednou, klasicky s podržením Ctrl (jednotlivě) nebo Shift (jsou-li v řadě za sebou). Rušení se vztahuje na všechny označené symboly.
Shoda symbolů a barev
Kdykoliv něco importujete, tak si OCAD kontroluje shodu symbolů. Jsou-li na vstupu jinak definované symboly (stačí i jediné písmenko v popisu), tak nový symbol přidá do palety. Můžete tedy klidně spojit dvě mapy kreslené úplně odlišnými klíči. Kresba zůstane přesně taková, jaká byla v originálních souborech. Jediným omezením je celkový počet symbolů v paletě.
V zájmu přehlednosti při budoucím spojování map je však žádoucí používat stále tentýž značkový klíč a nic v něm neměnit. Když upravit, tak přidáním nové značky. Do nově zřizovaného souboru převezmete klíč z existující mapy volbou Symbol - Load symbols from. Nebo můžete vzít soubor s předchozí mapou (kopii), celou kresbu smazat a kreslit novou mapu.
Jiná situace je s barvami. Tabulka barev se neimportuje a ani při importu nijak nekontroluje. Když tedy importujete soubor, který měl jinak definované barvy a vypadal v nich dobře, tak po importu může vypadat úplně jinak. Musíte předem zkontrolovat shodu tabulek barev. Pod stejnými čísly musí být shodné parametry a žádná barva nesmí v cílovém souboru scházet. Jak to udělat elegantně nevím a tak jedině lze doporučit prevenci - dodržovat stále stejnou paletu barev (a raději i symbolů). Podrobněji v 5.3.9.
Sjednocení měřítek
Najděte na obou mapách shodnou dvojici navzájem co nejvzdálenějších nakreslených bodů. Změřte jejich vzdálenosti buď ze souřadnic (Pythagorova věta), nebo nakreslením přímky z jednoho do druhého a volbou Edit - Measure.Vzdálenost v cílové mapě podělte vzdáleností v importované mapě a pak v importované mapě proveďte Extras - Stretch a zadejte do Horizontal i Vertical zjištěný poměr převedený na procenta.
Nemůžete-li najít identickou dvojici bodů (mapy se nepřekrývají), tak samostatně pro každou najděte nějakou dvojici bodů a porovnáním s lesním originálem originálem nebo podkladovou mapou zjistěte přesné měřítko každé mapy a obě převeďte na shodné měřítko volbou Extras - Change scale. Pozor, nechejte nezaškrtnuté Enlarge/reduce symbols.
Sjednocení severů (natočení)
Najděte na obou mapách shodnou dvojici navzájem co nejvzdálenějších nakreslených bodů. Spojte je přímkou, pak (s držením Alt) doplňte na pravoúhlý trojúhelník. Změřte jeho odvěsny, zjistěte tangens a kalkulačkou nebo z tabulek odpovídající úhel. Odečtením úhlů zjistíte, o kolik otočit jednu z map volbou Extras - Rotate. Pozor, nechejte nezaškrtnuté Rotate symbols. Pozor na orientaci (znaménko) úhlů.
Nemůžete-li najít identickou dvojici bodů (mapy se nepřekrývají), tak musíte podobně jako u měřítek porovnávat s nějakým jednotným podkladem. Zjistěte na každé z nakreslených map azimut nějaké dvojice bodů, přeneste zpětně na podkladovou mapu a narýsujte na ni oba severy. Zjistěte jejich vzájemný úhel a jednu z map o něj otočte volbou Extras - Rotate. Pozor, nechejte nezaškrtnuté Rotate symbols.
Je-li to na vás moc vysoká matematika, tak to otáčejte a importujte tolikrát zkusmo (vždy z původní kopie!), až se konečně trefíte.
OCAD 7 má pro spojování map silný pomocný nástroj. Otevřete si jednu mapu a volbou Options - Template si k ní otevřte druhou mapu z ocd (!) souboru. Bude "mrtvá", needitovatelná a neadjustovatelná, ale to právě potřebujete. Tak dlouho strečujte a rotujte svou "živou" mapu, až si sedne na tu "mrtvou". Pak tu mrtvou předlohu zavřete a importujte ji bez jakéhokoliv posunu k té živé.
Napřed změňte v tiráži měřítko tak, aby odpovídalo tomu, co chcete tisknout. Pak:
Pro OCAD 6 a 7:
Nastavte si View - Entire map, volte File - Print window (OCAD 7 to má pod File - Print - Define window), tažením za hrany či rohy upravte rámeček.
Volte File - Print a nastavte: Print = Color map, Printer = Printer a zvolte tiskárnu, klepněte na tlačítko Properties a nastavte orientaci papíru (na výšku / na šířku), případně kvalitu tisku, OK.
Nastavte Print scale shodně s tím co jste dali do tiráže, klepněte Options a do Grid nastavte, zda tisknout čtvercovou síť (a její barvu).
Klepněte Window, klepněte To page size, v závislosti na ostatních parametrech vidíte, kolik listů mapa zabere (případně se vraťte na Printer Properties a zvolte jinou orientaci papíru, možná tím ušetříte slepování výsledku).
Zavřete okno OK, odstartujte tisk OK. V OCAD 7 je to přímo jediným tlačítkem Print.
Je-li mapa velká a počítač slabý, tak to může trvat desítky minut, než se cokoliv v tiskárně vůbec pohne, vydržte.
Pro OCAD 5:
Nastavte si View tak, aby byla vidět celá mapa.
Volte File - Print window.
Nastavte Print scale shodně s tím co jste dali do tiráže.
Do Grid nastavte, zda tisknout čtvercovou síť, do Grid color její barvu.
Klepněte To map size, v závislosti na ostatních parametrech vidíte, kolik listů mapa zabere. Zavřete okno OK, na mapě vidíte rámeček toho, co se bude tisknout,. Tažením za hrany či rohy rámeček upravte. (Volbou File - Printer Setup můžete zvolit jinou orientaci papíru, znovu volte File - Print window a vidíte, zda tím ušetříte slepování výsledku).
Volte File - Print, nastavte Color proof, OK.
Je-li mapa velká a počítač slabý, tak to může trvat desítky minut, než se cokoliv v tiskárně vůbec pohne, vydržte.
Rastrovou předlohu spolu s případnou vektorovou kresbou dovede tisknout jen OCAD 7, stačí když je právě otevřena. Tiskový soubor je však značně velký a tisk tedy velmi pomalý.
Je to k nezaplacení při "počítačové" metodě mapování, kdy si opakovaně tiskneme původní rastrový podklad doplněný o již zmapované a nakreslené prvky a zejména o čtvercovou síť.
Velmi užitečné je to pro amatérské "narovnávání" zkreslených podkladů, například originálních leteckých snímků. Základní body vezměte z nějaké topografické mapy, nakreslete v OCADu a pak na ně adjustujte naskenované letecké foto a vytiskněte se čtvercovou sítí. Musíte se omezit na malé kousky, celé foto se z podstaty věci adjustovat nedá.
Nemáte-li OCAD 7, tak si rastrový obrázek můžete vytisknout jakýmkoliv grafickým editorem či prohlížečem (Photoshop, Imaging, ACDSee).
Tiskněte v mapovacím měřítku, nastavte menší sílu čar a menší hustotu barev (Print - Options, Intensity 90%, Line width 50%).
O kreslení tratí už byla obsáhlejší diskuse. Byly tam též porovnány výhody a nevýhody počítačového tisku a ofsetu. Když argumenty pro počítačový tisk převáží, tak si uvědomte, že na rozdíl od ostatních "pracovních" tisků jde nyní o finální výstup a ten by měl co nejvíce odpovídat normě.
Všechny parametry tisku musíte vyzkoušet s vaším vybavením. Nejčastější a nejhorší chybou jsou zkreslené barvy, jsou silně závislé na konkrétním zařízení a papíru. Dá se to všelijak vyrovnávat nastavením v tabulce barev v OCADu (Symbol - Colors - Color - CMYK). Ale měnit nastavení barev je nebezpečná věc, snadno se to dá rozvrtat, nesnadno spravit.
Postup už byl popsán. Vyzkoušejte tisk v mapovacím měřítku a zmenšení barevnou kopírkou.
Pokud se necítíte, tak si vyberte tiskárnu, která tradičně tiskne mapy OB a bere i ocd soubory. Celou tuto kapitolu pak nechejte na tiskárně. Dá se zde dost pokazit, zvláště když podceníte kontrolu toho, co vylezlo z osvitky. A přitom nic neušetříte.
Tutéž mapu, nebo její část chcete tisknout v desítce pro veterány a děti. Značky a čáry mají mít 150 % původních rozměrů. Udělejte si dvě kopie, v té desítkové upravte v tiráži hodnotu měřítka, případně vykopírujte částečnou mapu v potřebné velikosti a upravte v ní rámečky, reklamy, tiráž atd. Měli byste zdvojnásobit počet poledníků, aby byly po 250m.
Neměňte měřítko v Options - Scales!
Měřítko změníte až při tvorbě barevných výtažků (separations) v okně Print.
Záleží-li na kvalitě, tak určitě klasický mapový tisk plošnými míchanými barvami. Musíte však buď zvolit tiskárnu zavedenou na OB, nebo dohlédnout při tisku na to, že namíchají přesně odstíny podle klíče IOF, vzorník jim musíte dodat. Podrobnější diskusi najdete v kapitole 5.1.3.
Postup v OCAD 6 a 7 je pro obě metody skoro stejný:
Tak jako u kontrolních tisků nastavte velikost tisku ve File - Print window.
Volte File - Print. Nyní následuje jediná operace odlišující CMYK od klasiky:
Nastavte Printer = EPS file. (Není už třeba dole zatrhávat Print to file.)
Nastavte správně měřítko tisku do Print scale.
Zkontrolujte, aby pod tlačítkem Options nebylo zaškrtnuto Print grid.
Parametry pod tlačítkem CMYK neměňte, pro jistotu dejte Standard. (pro klasický tisk se neberou v úvahu).
Odstartujte OK, vyžádá si od vás nalistování složky pro uložení eps souborů.
OCAD 5 neumí CMYK vůbec a pro klasický tisk postupujte takto:
Volte File - Print window a stejně jako u kontrolních tisků nastavte měřítko tisku do Print scale, zakažte tisk čtvercové sítě (Grid), a nastavte rámeček tisku.
Volte File - Printer setup a zaklikněte EPS, OK.
Volte File - Print. Zaklikněte Color separations, vyberte buď všechny, nebo jen jednu.
Odstartujte OK. Na nic se neptá a eps soubory ukládá tam, kde je originální ocd, dává jim stejná jména a přípony blk, bwn, blu, grn, ylw.
Soubory eps pošlete do tiskárny. Na e-mail budou asi moc velké i po spakování, tak raději vypálit na CD, zkopírovat na disketu ZIP apod.
Všechno kontrolujte dvakrát, nespěchejte. Do tiskárny to pošlete taky dvojmo, pro případ, že originál bude nečitelný. Přidejte kontrolní tisk celé mapy v tiskovém měřítku, pro zavedenou OB tiskárnu stačí černobílý xerox, pro "nezkušenou" tiskárnu raději v barvách.
Jaroslav Pašek, Žaket: Některé DTP programy neumí přečíst formát (rozměr) mapy uložené v eps souboru vytvořeném v OCADu. Pokud jste si jisti, že jste nastavili správně tiskové okno, trvejte při osvitu na svém, nebo běžte jinam, kde to umí. Rozhodně je dobré si vytvořený soubor prohlédnout v nejakém programu, který umí načítat či zobrazovat eps soubory, pokud se nepletu, tak např. Ghost view je freeware.
Je to už maličko magie. Musíte zablokovat hnědou barvu tak, aby se neobjevila ve výtažcích CMYK, vyprodukovat eps soubory CMYK a pak ještě eps soubor pro hnědou jako spot color. Na výstup hnědé barvy má vliv více řádků v tabulce barev, poznáte je podle toho, že ve sloupci Brown mají nenulové hodnoty. V základním klíči IOF jich je pět. OCAD 5 to neumí. Softwarový mág to z pětky sice dokáže vydolovat taky, ale popisovat to zde nebudeme.
Varianta 1, Hans Steinegger (autor OCADu):
Doporučuje nechat hnědé rastry tisknout jako CMYK a jen 100% hnědou jako samostatnou barvu.
Poznámka 1 (Ivo Novák, Žaket): Obsluha osvitky musí dát pozor na nastavení rastrů. Pro ofset je běžný rastr 60 linek na cm, tzn. 150 lpi (na palec), tzn. 2540 dpi. Žaket používá a doporučuje minimálně 175 lpi. Podstatně čitelněji tak vycházejí nejjemnější rastrové plochy (žlutá a zelená 20%). Háček je v tom, že některé tiskárny pak nezvládají osvit kovolistů a následný tisk z těchto jemných rastrů.
Poznámka 2 (Zbyněk Krejčík, SHOCart): Běžné úhly natočení rastrů jsou po řadě 105, 75, 90 a 45 stupňů.
Varianta 2, Bidi Bednárik (ze slovenské příručky):
Varianta 3, Zbyněk Krejčík:
V tabulce barev se buď přidají další sloupce pro CMYK separace a do nich se zadají příslušné hodnoty (zelená se rozepíše na C a Y, modrá je C, žlutá Y, černá K, případně se dají opsat hodnoty z cmyk rozkladu příslušné barvy), nebo se modifikují stávající sloupce. Pro výstup se pak zvolí příslušné sloupce. Jinak řečeno vyrobí se přímé barvy odpovídající C, M, Y, K a Brown separacím.
Při osvitu takto vyrobených separaci se ale musí dohlédnout na to, aby byly správně natočené tiskové rastry (nutno domluvit se studiem, natáčí se na RIPu, hodnoty v souboru se zpravidla ignorují, běžné úhly jsou po řadě 105, 75, 90 a 45), jinak by vzniklo moire a tisk by byl hnusný.
Výhoda tohoto postupu je v tom, že generuješ všechno z jediného souboru a možnost náhledového tisku zůstává stále zachována.Pochopitelně je také potřeba zvážit přetiskové vlastnosti jednotlivých vrstev (overprint vs. kick-off) a příslušně je upravit (může dojít k nežádoucímu míchání barev nebo překrytí některých objektů).
Vysvětlení Lenhart: RIP (Raster Image Processor) je zařízení v osvitce, které převádí vektorová data z EPS souborů na řídící signály laserového paprsku. Kick-off je vypalování, nula ve sloupci separace, ta vyřeže bílá místa do všech nižších barev.
Pokud s OCADem teprve začínáte, nemáte ani zkušenosti z jiných grafických programů, počítače se bojíte a nemáte za zády experta, tak další text snad přečtěte, ale určitě na nic nesahejte. Skoro určitě však budete potřebovat vytvořit nový typ písma pro tiráž apod., čtěte tedy Příklad 1.
Značky pro kreslení v klíči IOF dodávaném v OCADu nejsou zrovna praktické. Mnohé nikdy nepoužijete (písek, jednosměrné hustníky, potrubí, …). Hlavně však chybí pohodlné nástroje na složitější (a přitom velmi časté) kombinace vegetační. Pro žluté světlinky musíte v hustníku vyřezávat díry, podobně pro stromy v hustníku či světlé hustníčky na pasece s podrostem, pracně vykreslujete žluté podložení cesty, atd.
Řešením je nadefinovat množství zelených a žlutých ploch, bodů a linií s různými rozměry a hlavně s různými vzájemnými prioritami barev. Základní plochu nakreslíte barvou s nízkou prioritou a přes ni bez vyřezávání děr jen plácáte barvy s vyšší prioritou. Výrazný strom může mít v sobě a kolem sebe kroužek bílé s vysokou prioritou a jediným klepnutím ho pak nakreslíte do hustníku či podrostu i s vyříznutím okolí. Pro kamenné pole a náhodně roztroušené hustníčky můžete mít plošnou značku.
Daleko nejjednodušší je vyprosit si takový vylepšený klíč od profesionálních mapařů, stojí to za to. Mapová rada připravuje klíč, který by měl být natolik dobrý a vyvážený, aby jej bez jakýchkoliv změn mohli a chtěli používat všichni mapaři. Jednotnost klíče je totiž velmi důležitá při spojování map.
Příklady jsou psány jen pro OCAD 6. V sedmičce i pětce je to často drobně odlišné, ale kdo se pouští do tvorby symbolů, ten se s tím vypořádá vlastní hlavou. Zde by uvádění odchylek jen znepřehlednilo popis.
Příklad 1 - vytvoření nového symbolu pro text tiráže (hnědý Arial 8 bodů):
Příklad 2 - vytvoření nové barvy a nového symbolu pro bílou masku zakrývající veškerou ostatní kresbu:
Příklad 3 - odvození nového symbolu - zelené T pro padlý strom, odvodíme z posedu:
Příklad 4 - vytvoření světlinky do hustníků, už jen stručně:
Příklad 5 - maturitní - vytvoření plošné značky pro semiopen (žlutý rastr s náhodnými zelenými flíčky):
Nikdy nezasahujte do definic barev a značek v průběhu kresby mapy, změna se promítá i zpětně a může tak způsobit nežádoucí divy. Změna priorit barev skryje co bylo vidět a zviditelní co bylo skryté, změna rozměrů rozhází napojení, např. jiné rozmístění čárek na cestě a tím křižovatky v mezerách apod. Nejhorší efekt má zapnutí parametru At least two dashes (alespoň dvě čárky). S vypnutým jste kreslili krátké jednočárkové cesty a průseky, se zapnutým se ty nejkratší zobrazí jako mezera s dvěma tečičkami na koncích. Potřebujete-li nutně nějaký parametr změnit, tak si pomocí Symbol - Duplicate vytvořte kopii (dostane jiné číslo), tam parametr upravte a nadále používejte. Dosavadní kresba si podrží původní podobu.
Nový mapový klíč ISOM 2000 (International Specification for Orienteering Maps) platí od 1.1.2001. Jeho český překlad Mapy pro orientační běh - mezinárodní norma IOF je na stránkách mapové komise. OCAD až do verze 7 včetně byl dodáván se symboly podle staré normy ISOM 1990. K novým souborům symbolů pro OCAD 5, 6 a 7 se dostanete z http://www.ocad.com (s vysvětlením), nebo je přímo stáhněte z http://www.ocad.com/download.htm.
Pro nové mapy, nově založené soubory ocd, je použití nového souboru symbolů bez problémů, jen při zakládání nového ocd souboru volíte Load symbols from ISOM2000.
Libor Bednařík: Obecně bych doporučil aby si kreslič dobře uvědomil, jakou mapu kreslí (Foot-O, Ski-O, MTBO, Trail-O či Park-O) a podle toho se vyvaroval použití značek, které se na příslušném typu mapy nemají vyskytovat. Já to řeším tak, že z ISOM2000.ocd vyrobím příslušny podklíč (asi bude k dispozici na stránkách mapové rady).
Pokud chcete udělat nové vydání starší mapy, nakreslené podle starší normy, měli byste kresbu přizpůsobit nové normě. Když to neuděláte, tak to možná poznají kartografové, ale určitě to nepocítí závodníci. V čem jsou změny?
Síly čar:
Jemnost rastrů: 40 linek/cm na min. 60 linek/cm (to jest ze 100 lpi na min. 150 lpi). Ale OCAD už těch 60 l/cm (150 lpi) měl i dříve.
Mezera mezi čárkami průseku: 0,5 na 0,25 mm.
To je vše, co se týká kresby. Takže se na to klidně můžete ...
Změnila se ještě maličko kriteria pro posuzování hustníků (střední zelená se použije pro průchodnost 20 - 60 %, dříve to bylo 10 - 50 %), přibyla podlouhlá kupka a bodový hustníček. To je vše a nedá se to aplikovat na hotovou kresbu, týká se to prakticky jen nového mapování v terénu.
Pokud máte mapu nakreslenou základním klíčem OCADu, tj. standardními symboly IOF, tj. symboly ze souboru Orienteering map.ocd (ze souboru Default.ocd v OCAD 5), tak můžete mapu převést pod nový soubor symbolů takto:
Je zde ještě jeden háček (zejména když takto budete převádět z nějakého "vylepšeného" klíče). ISOM 2000 má některé značky přečíslované. Nesmíte tedy značky konvertovat jen slepě podle čísel, ale musíte se na ně také podívat. Některé značky mohou případně mít čísla dokonce "zacyklená", číslo A se má převést na B, a B na A. Musíte to vyřešit přes pomocné třetí číslo C.
Pokud je mapa nakreslená v nějakém upraveném, vylepšeném klíči, v němž jsou symboly definovány nějak odlišně od Steineggerem dodávaného standardu, tak máte dvě možnosti:
V obou případech měníte značky stejně, varianta a) může být užitečná jen tehdy, když stejným klíčem máte nakresleno více map. Při změnách definic značek jde prakticky jen o změnu síly čar. Postup je jednodušší variantou příkladu 3 v kap. 5.3.9.2.
Změnit byste měli i v tabulce barev u každé barevné separace Halftone frequency ze 150 na 175 nebo o málo více. To však za vás může udělat odborník až při osvitu, pokud mu to poručíte.
Pokud si moc netroufáte, tak raději nechejte vše při starém, závodníci tím trpět určitě nebudou. Pokud chcete vědět více, tak se obraťte na Libora Bednaříka (bednarik@tarmac.cz), on je autorem českého překladu ISOM 2000 i souborů symbolů ISOM2000.ocd nabízených na Steineggerových stránkách.